Politologie

Obsah

  • Politologie (Vznik, Předmět zájmu, Politická participace, Teorie politického pluralismu)
  • Teorie vzniku státu (Thomas Hobbes, John Locke, Jean Jaxque Rousseau)
  • Atributy státu (Státní suverenita, Funce státu, Dělba státní moci, Formy státu podle organisace státní moci)
  • Ústava (Typy ústav)
  • Ústava ČR (Preambule, Základní ustanovení, Moc zákonodárná, Moc výkonná, Moc soudní, Nejvyšší kontrolní úřad, Česká národní banka, Územní samospráva)
  • Volební systémy (Většinový volební systém, Proporciální volební systém, Smíšený volební systém, Formy přímé demokracie, Parlamentní volby v ČR)
  • Politické strany (Funkce politických stran, Klasifikace politických stran, Dělení stran na pravici a levici, Systémy politických stran)

    Politologie

    Vznik

  • Platon - model ideálního státu
  • filosofové (sofokracie), strážci (bezpečnost a pořádek) a obchodníci a řemeslníci
  • Aristoteles - člověk je bytost společenská - zoon politicon
  • organicismus – vztah člověka a státu
  • sbírka ústav (studoval a porovnával je - komparativní politika)
  • dobrá a špatná forma vlády - dobré jsou monarchie, aristokracie a politeia, špatné tyranie, oligarchie a demokracie
  • politologie jako věda byla založena v 19. Století (1880 byla založena 1. katedra na Kolumbijské univerzitě)
  • rozšiření po 2. sv. válce

    Předmět zájmu

  • studium politiky (umění řídit stát)
    1. Moc
      • zákonodárná - Parlament ČR (Poslanecká sněmovna a Senát)
      • výkonná - vláda, prezident, státní zástupce)
      • soudní - soudy – obecní (městský), krajský, vrchní, nejvyšší, nejvyšší správní
    2. Fungování státu - obyvatelstvo, území, organizace
    3. Forma vlády
      • dělení podle demokratičnosti zřízení
        • totalita
        • demokracie
      • dělení podle formy uskupení státu
        • unitární (ČR)
        • federativní (USA)
        • konfederativní (Commonwealth)
    4. Politické strany, hnutí, organizace
    5. Volby a volební systémy
    6. Politické teorie a ideologie (demokracie, fašismus, rasismus, komunismus)
    7. Mezinárodní organizace a vztahy

    Politická participace

  • participace - účast na politickém životě - jak můžeme být aktivní, jak se můžeme podílet

    Konvenční

  • konvence - dohoda
  • formy přijaté společností, legální charakter, možnosti, které jsou normální
  • yužití voleb - aktivně (můžu volit od 18 let), pasivně (jsem volen – PS a Evropský parlament od 21 let, Senát a prezident od 40 let, obecní a krajské zastupitelstvo od 18 let)
  • politická kampaň - nespokojenost - petiční práva, demonstrace, stávka

    Nekonveční

  • většinou odsuzované, neakceptované, kontroverzní, někdy nelegální
  • neschválené demonstrace, atentát, pomlouvačná kampaň (rasisticky motivovaná), lobbismus (považuje se spíše za nekonveční)

    Teorie politického pluralismu

  • pluralismus - mnohost
  • množství subjektů, které se účastní politické participace - možnost výběru
  • zakotveno v ústavě
  • nejdůležitější - politické strany, jednotlivci (odborníci, nestraníci)
  • seskupení - občanská sdružení, hnutí, různé organizace, spolky, odbory, církev

    Gottfried Wilhelm Leibniz

  • němec, 17./18.st., položil základy politického pluralismu
  • filosof - podstatou světa jsou monády
  • filozofické kořeny plurality (má velké množství roncipů), ale klade důraz i na jedinečnost

    Robert Dahl

  • americký politolog 20. století
  • teoretik plurality (dílo Pluralitní demokracie ve Spojených státech)

    Teorie vzniku státu

  • v 15. století použil poprvé pojem stát Machiavelli
  • první státní útvary až A.C. 6000 let (písemné doklady - A.C. 4000 let)
  • rvní státní útvary v Evropě - městské státy Polis (A.C. 800 – 320)
    1. náboženská - stát náboženského původu, božský původ panovníka (Sv. Augustin, T. Akvinský), stát není lidský vynález, je to záměr boha
    2. patriarchální – na základě rozrůstání rodiny
    3. mocenská – inspirace přírodou, silnější jedinci ovládají ostatní (Machiavelli)
    4. smluvní – na základě společenské smlouvy, lidé se dohodli na vytvoření organizované společnosti (ve filosofii)

    Thomas Hobbes

  • angličan, 16./17. století
  • dílo Leviatan
  • přirozený stav (stav před existencí státu) - „Válka všech proti všem“ nebo také „Člověk člověku vlkem“ (lat. Homo homini lupus)
  • důvody uzavření smlouvy - ochrana lidí před vnějším nepřítelem i před křivdami uvnitř země
  • uspořádání státu - absolutní monarchie - vliv na teorie fašismu

    John Locke

  • 17. století
  • dílo Dvě pojednání o vládě
  • přirozený stav - „Stav dokonalé svobody a rovnosti“
  • platí nepsaný přirozený zákon, všichni mají nárok na život, svobodu, majetek
  • důvody uzavření smlouvy - ochrana života, svobody a majetku (stát není dárcem základních lidských práv, ale jejich ochráncem)
  • uspořádání státu - konstituční monarchie
  • vliv na teorie zastupitelské demokracie
  • velký význam při teorii lidských práv - tvůrce koncepce Teorie přirozených práv (každý na ně má nárok z titulu svého lidství)
  • zdůrazňoval nutnost oddělení výkonné a zákonodárné moci

    Jean Jacque Rousseau

  • 18. století
  • dílo O společenské smlouvě
  • přirozený stav - „Stav přírodní harmonie“ - problém nastává v okamžiku, kdy vzniká osobní vlastnictví
  • důvody uzavření smlouvy - zachování svobody (Člověk je nucen ke svobodě)
  • uspořádání státu - přímá demokracie - dává však pravdu na stranu většiny, menšina se přizpůsobí
  • vliv na teorie komunismu, byl velký kritik majetkové nerovnosti

    Atributy státu

  • stát - forma organizace lidské vyznačující se sdružením obyvatel na určitém území
    1. Státní území
      • plocha, prostor ohraničený hranicemi
      • suchozemský povrch, vzdušný prostor i podzemí
      • v minulosti se dalo získat podmíněním obyvatelstva nebo objevením, koupí či dohodou
      • ztráta - přírodní vlivy (zaplavení ostrova)
      • dnes ošetřeno mezinárodními dohodami
    2. Obyvatelstvo
      • lidé, kteří se nachází na určitém území určitého státu
      • podléhají právnímu řádu daného státu
      • občanství - vzniká narozením, zažádáním, trvalým bydlištěm (5 let), nalezením na území ČR či adopcí
      • obyvatel - širší pojem, cizí státní příslušníci, bezdomovec - člověk bez občanství
      • bez našeho souhlasu nebo žádosti nemůže být občanství odebráno
    3. Správa
      • státní moc, právní řád, organizace
      • soudní moc, zákonodárná moc (Poslanecká sněmovna), výkonná moc (vláda a prezident)
      • ministerstva (pod sebou mají další úřady)
      • dále historie, jazyk, kultura

    Státní suverenita

  • nezávislost, svrchovanost
    • vnější suverenita - právní subjekt mezinárodního práva (uznání od ostatních), rovnocennost s ostatními státy, uzavírání dohod
    • vnitřní suverenita - nezávislost státní moci na jiném politickém subjektu uvnitř státu (mafie)
  • Jean Bodin - 16. století, teoretik suverenity

    Funkce státu

    • vnitřní - ochrana obyvatel, majetku, lidských práv, sociální podpora, vzdělání, zdravotní péče, stabilita měny (ČNB)
    • vnější - ochranná funkce, ochrana zájmů státu (kultura, politická kultura), aktivní účast na mezinárodních vztazích s důrazem na perspektivu státu

    Dělba státní moci

    Formy státu podle organizace státní moci

    Z hlediska lidských práv
    diktatura demokracie
    totalita, vojenský režim (komunismus, fašismus - S Korea) vláda lidu
    Podle vnitřní struktury
    unitární federace konfederace
    jedna vláda více celků, mají své autonomie členské státy, které mají vlastní suverenitu
    jeden parlament více parlamentů, ale jedna hlava státu volné sdružení států (jsou nezávislé)
    ČR Německo, USA Commonwealth
    Podle dělby moci
    presidentské režimy parlamentní režimy polopresidentský režim
    hlavní moc má v rukou president hlavní moc má v rukou parlament moc je rozdělena na půl
    USA, J Amerika, Indonesie většina Evropy (ČR, Polsko, Indie, Turecko) Francie, Rusko, Ukrajina
    Podle hlavy státu
    monarchie republika
    král, císař, princ, sultán president
    dědičnost přímá nebo nepřímá volba
    • Parlamentní - monarcha - reprezentativní funkce (tradice), parlamentní systém
    • Absolutní - panovník má veškerou moc, nemusí existovat politické strany, sultanáty (Saudská Arabie, Bhútán)
    • Konstituční - moc panovníka je omezena ústavou (Maroko, Spojené arabské emiráty)
  • další státní zřízení jsou například teokratická absolutní monarchie ve Vatikánu

    Ústava

    Politický dokument

    ústava, Listina základních práv a svobod Základní - zákonné právní předpisy
    zákony
    nařízení Prováděcí - podzákonné právní předpisy
    vyhlášky krajů
    vyhlášky obcí
  • mění se, pokud se změní politický systém (vzniku nových orgánů)
  • určuje charakter státu (monarchie, republika), vymezení složky moci ve státě

    Právní dokument

  • šechny ostatní předpisy v zemi ji podléhají, souhrn všech právních předpisů
  • je na vrcholu právního řádu (pyramidy)

    Typy ústav

    Flexibilní

  • snadné přijetí, lehce měnitelné
  • je třeba nadpoloviční většina (Spojené království)

    Rigidní

  • těžko měnitelné
  • je potřeba 3/5 většina ze všech poslanců (200), 3/5 většina z přítomných senátorů (vázáno na přítomnost 1/3 senátorů) - kvalifikovaná většina

    Psaná a nepsaná ústava

  • Psaná - dokument, který byl schválen najednou (ČR)
  • Nepsaná - více dokumentů, napsané v různou dobu, tvoří ji ústavní zvyklosti a precedenty
  • precedent - první rozhodnutí soudu v dané věci, které se stává závazným pro další rozsudky - Spojené království (Magna Charta, Bill of Rights)

    Ústava ČR

    Preambule

  • tradice státnosti Koruny české a Československé republiky
  • slib budovat, chránit a rozvíjet ČR
  • svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti
  • ochrana přírodního a duchovního bohatství

    1. hlava - Základní ustanovení

  • ČR je republikou, svrchovaným a demokratickým státem
  • součástí ústavy je Listina základních práv a svobod
  • politická pluralita, stát dbá o využívání přírodních zdrojů, ochranu přírodního bohatství
  • správa samostatných samosprávných celků
  • důraz na demokracii, státní hranice se mohou měnit ústavou
  • hlavní město ČR je Praha, nikdo nesmí být proti své vůli zbaven státního občanství
  • státní symboly (malý a velký státní znak, státní barvy, státní vlajka, standarta, pečeť a hymna)

    2. hlava - Moc zákonodárná

  • zákonodárná moc patří parlamentu
  • poslanecká sněmovna má 200 poslanců, kteří jsou voleni na 4 roky
  • do poslanecké sněmovny se volí systémem poměrného zastoupení, do senátu většinovým systémem
  • pasivní volební právo do poslanecké sněmovny je 21 let, do senátu 40 let
  • mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením, nikdo nemůže být zárveň poslancem i senátorem (nesloučitelnost funkcí)
  • funkce poslance nebo soudce je nesloučitelná s funcí poslance nebo senátora
  • ztráta mandátu poslance nebo senátore - vzdání se mandátu, ztráta volitelnosti, uplynutí volebního období, u poslanců rozpuštění poslanecké sněmovny

    3. hlava - Moc výkonná

  • president
    • hlava státu, volen parlamentem (obě komory)
    • návrh na presidenta musí dát nejméně 10 poslanců nebo senátorů
    • 5-ti leté volební období, může být zvolen maximálně 2x
    • podmínky pro zvolení - 40 let a státní občanství
    • není z výkonu své funkce odpovědný - nelze trestně stíhat (pouze velezradu - obviní ho Senát)
    • může se zúčastnit zasedání parlamentu, získá slovo kdykoliv o to požádá
    • jmenuje soudce Ústavního soudu (se souhlasem senátu), předsedu vlády, vládu
    • udílí milost, jmenuje presidenta NKÚ a členy Bankovní rady ČNB
    • zastupuje stát navenek, je velitelem ozbrojených sil, udílí státní vyznamenání
  • vláda
    • předseda, místopředseda a ministři (16 ministrů a předseda)
    • nová vláda jmenuje premiéra a pověří ho sestavením vlády
    • hlasovnání o důvěře - jsou 2 pokusy, jinak se zvolí jiný premiér
    • vláda žádá poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry, pokud ji nedostane, jsou další volby
    • vláda může kdykoliv požádat o důvěru, nebo to může být navrženo poslanci (minimálně 50 poslanců)
    • když není vyjádřena vládě důvěra, musí podat demisi

    4. hlava - Moc soudní

  • soudci jsou nezávislí, soudce nelze proti jeho vůli odvolat nebo přeložit (kromě výjimek stanovených zákonem)
  • nesloučitelnost funkcí - soudce nemůže být presidentem ani členem Parlamentu
  • soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy
  • ústavní soud - ochrana ústavy, soudcem se může stát pouze bezúhonný občan, volitelný do Senátu s 10-ti letou právnickou praxí
  • soudce nelze trestně stíhat bez souhlasu Senátu, zadržet ho lze pouze přímo při činu (souhlas do 24 hodin), soudce má právo odpřít svědectví o skutečnostech, které se dozvěděl ve své funkci
  • ústavní soud rozhoduje o:
    • zrušení zákonů, které jsou v rozepři s ústavou
    • řeší ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy nebo státu
    • ústavní stížnosti proti rozhodnutí či zásahu orgánu veřejné moci
    • žalobě Senátu na presidenta
    • rozpouštění politické strany
    • porovnávání mezinárodních smluv s ústavou
  • soudci Ústavního soudu jsou vázáni ústavním pořádkem
  • soudy - rozhodují o vině a trestu
  • hierarchie soudů - Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní soudy, krajské soudy a okresní soudy
  • soudce je jmenován presidentem, musí mít vysokoškolské právnické vzdělání
  • soudci rozhodují sami, popřípade v senátu (obvykle 3-členném, při závažnějších případech), mohou se zúčastnit i další občané
  • soudce je vázán zákonem a mezinárodní smlouvou
  • všichni účastníci mají rovná práva, ústní a veřejné (stanoví zákon)
  • rozsudek se stanovuje veřejně

    5. hlava - Nejvyšší kontrolní úřad

  • NKÚ - nezávislý orgán
  • hospodaření se státním majetkem, rozpočet
  • presidenta a vicepresidenta NKÚ jmenuje president ČR na návrh Poslanecké sněmovny
  • 9-ti leté funkční období (nyní František Dohnal)

    6. hlava - Česká národní banka

  • ČNB - ústřední banka státu (emise bankovek a mincí)
  • pečuje o cenovou stabilitu, lze do ní zasahovat na základě zákona
  • guvernéra ČNB jmenuje president ČR (nyní Miroslav Singer)
  • určuje výši minimálních rezerv, výše úrokové sazby

    7. hlava - Územní samospráva

  • základní samosprávné celky - obce, kraje
  • obec je součást kraje
  • do 3000 obyvatel je to vesnice, více jak 3000 město, v ČR je 19 statuárních měst
  • obec spravována zastupitelstvem - 4-leté období
  • správní celek - veřejnoprávní korporace (má majetek, hospodaří podle rozpočtu)
  • stát může zastáhnout na základě podmínek určených zákonem
  • volby jsou tajné, všeobecné, rovné a přímé
  • působnost zastupitelstva stanoví zákon, rozhodování ve věcech samosprávy (územní plán, stavební povolení)
  • obecně závazné povolení
  • volby - slouží k výběru zástupců
  • komunální - místní volby do zastupitelstva
  • dále volby do krajských zastupitelstev, volby do evropského parlamentu
  • způsoby výběru zástupců - volba, jmenování, rotace (předsednictví EU), losování, dědictví

    Funkce voleb

  • umožňují pokojnou změnu vlády
  • výběr reprezentantů, určují, kdo bude vládnout
  • udělují oprávnění (legitimitu) parlamentu a vládě
  • vyjadřují mínění voličů
  • zahrnují zpětnou vazbu (dialog mezi voliči a vládou, informace o tom, co vláda dělá)

    Principy volebního práva

  • všeobecné - od 18 let, musí být občan ČR, právní způsobilost
  • rovné - hlasy všech si jsou rovny
  • přímé - volíme své zástupce přímo
  • svobodné
  • tajné - není zjistitelné, kdo jak volil

    Volební systémy

  • stanovený způsob voleb upravený právním předpisem
  • první volby ve starověkém Řecku – střepinový soud - ostrakismus

    Většinový volební systém

  • v ČR ve volbách do Senátu
  • počet volebních obvodů se rovná počtu mandátů („křesel“)
  • Senát ČR - 81 obvodů, funkční období senátorů je 6 let
  • nevolí se najednou – každé dva roky se obmění 27 mandátů
  • princip vítěz bere vše - (1 obvod - 1 senátor s největším počtem hlasů
    • Jednokolový - vítěz je ten s největším počtem hlasů
    • Dvoukolový - pokud má někdo v prvním kole více než 50% hlasů, tak se 2. kolo se nekoná, jinak se koná druhé kolo, do kterého vstupují dva nejlepší kandidáti, vítězem se stává kandidát s nadpoloviční většinou hlasů
    • pokud i v druhém kole je to nastejno, přihlédne se ke kolu prvnímu (když i tam jsou nastejno, rozhodne los)
  • dále je Doplňkové hlasování, Alternativní hlasování nebo Blokové hlasování

    Výhody

  • brání politickým stranám ovlivňovat státní správu, neboť v každých volbách dojde většinou k totální přeměně politických špiček
  • umožňuje sestavit téměř jednobarevný (jednostranný) zastupitelský orgán, čímž lze snadněji dosáhnout relativní politické stability
  • často existuje velmi úzká a konkrétní vazba mezi zastupiteli a voliči
  • zvyšuje se odpovědnost politických stran, neboť občané a veřejnost mohou snadněji kontrolovat činnost a plnění volebního programu zvolené strany
  • je srozumitelnější než poměrný systém
  • je vhodný při volbě do výjimečné funkce - prezidenta, starosty, hejtmana
  • stabilita, přímá zodpovědnost, jednoduchost systému, personalizace (vybírání nejlepších kandidátů), vyrovnaná politika

    Nevýhody

    Strana A B
    1.obvod 51% 49%
    2.obvod 51% 49%
    3.obvod 1% 99%
  • propadne velký počet hlasů - poražené strany mohou jen málo ovlivnit politické dění
  • voliči, kteří nehlasovali pro vítězného kandidáta mohou jen málo ovlivnit konečné sestavení voleného orgánu
  • omezený výběr, omezování menšin a zvýhodnění velkých stran, vysoké procento propadlých hlasů

    Proporcionální volební systém

  • volby do poslanecké sněmovny, Evropského parlamentu, krajské zastupitelstvo
  • několik stran, většinou tvoří koalice
  • volební obvody odpovídají krajům (14)
  • procento získaných hlasů odpovídá procentu mandátů
  • šance pro menší strany, vstupní klausule - přes 5%
  • pro výpočet mandátů se používá d´ Hondtova metoda (výhoda je, že se všechny mandáty přidělí v jednom kole)
  • celorepublikové mandátové číslo - číslo pro přepočet rozdělených mandátů v kraji (počet hlasů v celé ČR dělený 200)
  • počet odevzdaných hlasů v ČR dělím celorepublikovým mandátovým číslem a získám počet mandátů
  • preferenční hlasy (kroužkování v hlasovacím lístku)
  • více odráží zájmy voličů
  • výhody - rozmanitost, nepropadávají hlasy, každý si může najít tu svoji stranu (při vládě 3– 5 stran), spravedlinější
  • nevýhody - složitost, slabší vláda, snížená zodpovědnost, anonymita

    Smíšený volební systém

  • zastupitelská demokracie - politická rozhodnutí přijímají lidem zvolení zástupci
  • zvolení zástupci rozhodují za lid
  • přímá demokracie - občané přímo přijímají politická rozhodnutí, v praxi existuje jen formou referend (Švýcarsko) nebo iniciativ (Děkujeme, odejděte)
  • občané sami rozhodují

    Formy přímé demokracie

  • iniciativa - možnost iniciace zákonu, nebo jeho zrušení - musí se nashromáždit určité množství podpisů, je opatření proti nedostatku legislativní vůle, u nás toto není
  • referendum - je to pojistka proti legislativní zvůli, hlasování voličů o nějaké otázce, například vstup do EU, vytrácí se odbornost
  • odvolání - možnost odvolat politika, který lidu nevyhovuje, nutná je petice, následují nové volby

    Parlamentní volby v ČR

  • v ČR se řídí zásadou poměrného zastoupení
  • zjišťování výsledků ma na starosti Český statistický úřad, data mu předávají volební komise
  • na Volební průkaz můžu volit i v jiném kraji, volby probíhají o víkendech, hlasovací lístky musíme dostat nejpozději 3 dny před volbou, Ústavní soud může nařídit opětovné konání voleb

    Politické strany

  • dobrovolné skupiny občanů se stejným politickým názorem, snaha o získání politické moci
  • aktivita lidí - politická funkce (zastupitelství)
  • nelze být členem dvou politických stran najednou, ale může být migrace mezi nimi
  • politické strany jsou oddělené od státu
    • nemohou přímo tvořit právo
    • nesmějí působit na pracovištích ani školách (neovlivňují chod výroby, práce),v minulosti ano (komunismus)
    • nesmějí se ozbrojovat
  • zánik strany - dohodou (dobrovolné), sloučení s nějakou jinou, z rozhodnutí soudu
  • politické programy, stanovy (veškerá organizace – jak se volí, způsob volby)
  • motivace - podíl na moci, úspěšnost v jakýchkoli volbách

    Funkce politických stran

    1. zprostředkovatelská - zprostředkování mezi občany a vládou (Hosté v rádiu nebo televizi)
    2. integrativní - program politických stran - rozdíl mezi organizací - program by měl být pro širší skupinu
    3. socializační - začlenění do politiky, politik má závazky a povinnosti
    4. mobilizační - vyzývání voličů k volbám (aktivizace voličů), předvolební akce
    5. rekrutivní (výběrová) - výběr politických elit – kdo bude kandidovat, vybrání nových členů
    6. ústavní (politicko–organizační) - důležitá politická funkce pro sestavení vlády, uzavření koalice

    Klasifikace politických stran

    Podle charakter členství

  • masové strany – západní demokratické strany, členství je otevřeno každému a každý může dobrovolně odejít
  • kádrové strany – komunistické strany, vytipování členů, zjišťování loajality (lepší pozice v zaměstnání), nedobrovolnost vstupu a výstupu
  • strany oddaných – v minulosti strany nacistického původu, dnes v rozvojových zemích (kolem osoby – vůdce), také jádro komunistické strany

    Podle šířky spektra

  • podle šířky voličů, které určitá strana oslovuje
  • Ideologicky úzké strany – oslovují užší skupinu voličů, např. katolické strany, zemědělců a farmářů, hlavně před 2. sv. válkou, výskyt do dnes
  • “Catch-all“ strany – usilují o podporu všech částí společnosti, oslovují všechny sociální skupiny, většinou vládní dominantní strany

    Dělení stran na levici a pravici

  • dělení ve Francii - šlechta seděla napravo, zástupci lidu nalevo
  • strany středu - vysoký koaliční potenciál (vytváří se koalice s pravicovou nebo levicovou stranou)
  • koalice - povolební spojení 2 a více politických stran s podobným programem
  • volební koalice - snaha uspět ve volbách (nad 5% - křeslo), za účelem sestavení vlády
    Levice Pravice
    priority sociální politika, sociální jistoty výroba, podnikatelská aktivita
    stát sociálně odpovědný silný stát minimalizace kompetencí státu
    rovnost výsledků příležistostí
    demokracie zastupitelská, důraz na přímou demokracii zastupitelská
    člověk kolektiv jednotlivec
    společenský vývoj rychlá změna - revoluce nebo reforma postupný vývoj - evoluce
    státní a ekonomická regulace trhu státní ochranářství, regulace liberizace,deregulace
    ekonomické priority snížení nezaměstnanosti snížení inflace

    Systémy politických stran

  • souhrn všech významných politických stran v zemi a jejich vzájemné interakce
    1. systém jedné strany – monopol má jedna strana (komunistické státy)
    2. systém dominantní strany (dominantní strana pravidelně vyhrává volby), skládá vládu ze svých ministrů
    3. bipartitismus - systém dvou stran- střídají se ve vládě (USA - republikáni x demokraté)
    4. multipartitismus - systém více stran, o moc se ucházejí více než dvě politické strany

    • Rozcestník

    Novinky
    Guestbook
    Škola
    Pravidla společenského chování
    Jak se staví hrad

    Ostatní

    Rome Total War
    Střepy

    Uspořádání webu

    V levém sloupci najdete hlavní menu, v pravé části webu jsou pak odkazy, které se vztahují jen k dané stránce. Na hlavní stránku se dostanete kliknutím na logo v záhlaví.

    Počítadlo


    Škola

    Co zde najdete

    ZSV

    Psychologie
    Sociologie
    Ekonomie
    Politologie
    Právo
    Filosofie

    Religionistika

    Religionistika
    Dějiny křesťanství
    Biblistika Starého zákona
    Biblistika Nového zákona

    Latina

    "Non est, sed erit."

    Historie

    Pomocné vědy historické
    Dějiny Hradce Králové
    Pravěk
    Starověké říše východu
    Starověké Řecko
    Starověký Řím
    Čechy ve středověku
    Raný středověk
    Vrcholný středověk
    Čechy v novověku
    Raný novověk
    Čechy do 2.sv.v.
    Svět do 1.sv.v.
    První světová válka
    Druhá světová válka
    Čechy po 2.sv.v.
    Studená válka

    Kompletní zápisy

    ZSV
    Religionistika
    Dějiny lidstva

    Ke stažení

    ZSV v pdf
    Dějepis v pdf

    Externí odkazy

    Matematika Polopatě
    Dějepis.com