Historie Hradce Králové

Obsah

Hradec Králové v pravěku a středověku
Husitská doba
Pohusitská doba
Hradec Králové jako pevnost
Rozmach Hradce Králové
Hradec Králové za okupace

Hradec Králové po 2. Světové válce

Hradec Králové v pravěku a středověku

osídlení Hradce bylo na kopci (tj. dnešním náměstí) bylo osídleno již od pravěku (neolit)

Plotiště - nejdéle osídlená část, nepřetržitě od neolitu

Labe mělo ve Středověku 5 ramen, Orlice 2 ramena

v době bronzové tu již bylo hradiště - nejslavnější nález je hradecká zlatá osmička - zlatý drátek svinutý do osmičky z 10.-9. př.Kr. - našly se celkem dvě, obě se našly v 19. století, dnes jsou v Praze v muzeu, potom už žádné nálezy

Slované přišli a na bývalém hradišti si postavili nové, poté se Hradec stal součástí Přemyslovského knížectví, Přemyslovci měli dvorec v Horním Jelení

v 10. století byl dál od Hradce prales

sídlil tu arcikněz - tenkrát byly velkofary, arcikněz spravoval velkofarnost

na počátku šíření křesťanství -> pouze formálně

Hradec stál na obchodní cestě mezi Prahou a Kladskem, od 12. století postupuje osídlení dál až k Orlickým horám

1225 - 1. listina o Hradci Králové

nebyly tu kamenné domy, tj. jen dřevěné a někdy i zemnice, kamenné domy se objevily až v gotice

privilegium na zděné hradby mělo město až od dob J. Lucemburského

centrum bylo tržiště, město spravoval královský rychtář

na konci 13. století - městská rada - purkmistr, konšelé

na počátku 14. století se Hradec stává věnným městem

Eliška Rejčka - zahajuje stavbu Chrámu sv. Ducha

na stavbě se nepodílela jen ona, ale i Hradec

je to cihlová stavba - vliv Severoněmecké gotiky - odtud Eliška pocházela a navíc tu byl vliv řádu německých rytířů

i v Hradci byla převažující německá část obyvatelstva, a to nejen ve městě, ale i na vesnicích -> Librantice - Lütbrant

Hradec bylo v té době opevněné město

rozvoj Pražského a Mýtského předměstí

význam mělo pivo a sýry

14. stol. - klášter františkánů - hned vedle hradu, také dominikánský klášter

konec 13. stol. - řád německých rytířů tu založil špitál, 1270 vzniká škola u hradu

za Lucemburků vzniká samospráva - purkmistr a konšelé + radnice (konec 14. stol.)

koncem 14. století bylo v Chrámu sv. Ducha 15 oltářů -> žádný z nich nepřežil Husitské války, do Hradce přišla Eliška Pomořanská - je tady po smrti Karla IV.

na jejím dvoře někdo napsal dílo Tkadleček (tká příběhů) - vede spor se smrtí, že mu vzala milou

Hradecký rukopis - desatero kázání

Husitská doba

velký vliv má kněz Ambrož

1419 - Ambrož ovládl město - němečtí měšťané opustí Hradec

1419 - císař Zikmund pobývá v Hradci na hradě

jmemuje novou městskou radu a jeví se jako dobrý státník -> nikdo není potrestán, Ambrož utekl

poté ovšem Ambrož znovu Hradec dobude a získá město natrvalo

Hradec se stal centrem východočeských husitů - Orebitů

Diviš Bořek z Miletína - vyplení Opatovice, občanská válka - boj husitů proti drobným katolíkům

1423 - do Hradce přišel Jan Žižka a založí Menší Tábor

Bitva u Strauchova dvora s Pražany (také husity) - někde u Kuklen, Žižka vyhrál

Archa proti arše - jednou ranou palcátu rozbil hlavu jejich knězi - proto nemohl být slepý

1424 - Jan Žižka umírá, pohřben v chrámu Sv.Ducha, husité se dál nazývali "Sirotci" - v jejich čele Ambrož

Jan Kolda ze Žumpachu -> spolupracoval s Prokopem Holým, výpravy do Slezska

jediná připomínka je křtitelnice přivezená z Podlažic (z kláštera) - 1420 nebo 1421

Hradec odmítá uznat Zikmunda - až když je Ambrož vyhnán z Hradce

Pohusitská doba

Jiří z Poděbrad - Hradec stojí za ním, podporuje i Vladislava Jagellonského - za Jagellonců (1470 - 1526) -> rozkvět Hradce

Habsburkové - 1547 - 1. stavovský odboj

Hradec se aktivně účastní, potrestání: Hradec ztratí všechny vesnice (asi 40) a lesy, postupně je mu pak něco vráceno a něco koupí zpět

od Ferdinanda II. - rozkvět českých měst -> renesance

odúmrť - když někdo zemřel bez dědice, tak jeho majetek připadnul státu

Rudolf II. - za jeho doby stál v čele Hradce Martin Cejp z Peclimovce (promas, purkmistr)

z této doby například dům u Špuláků - renesanční

1574 - postavena Bílá věž, postavena kvůli tomu, aby Hradec nemusel platit daně

Bílá věž má gotický oblouk, zvon Augustin z 16. století je 3. největší v ČR

na místě bývalého Carrefouru (dnes Tesco) stálo dříve popraviště, popravy nejčastěji za zabití novorozenců

Stavovské povstání

v roce 1618

v Hradci sídlili Kališníci, po bitvě na Bílé hoře Hradec zažíval hrůzy Třicetileté války

poté tvrdá rekatolizace - z měst vyhnáni nekatoličtí kněží

přebývaly zde vojenské jednotky

Hradec ztratil během Třicetileté války 50-70% obyvatel

1640 - město dobyto císařskými vojsky

jediný, kdo na dobytí vydělal byl rychtář Dyringer

v Hradci se poté usadili jezuité a otevřeli tu školu

Židé do města nesměli

během Třicetileté války se uvažovalo o biskupství v Hradci, ale nebyly na to prostředky, biskupství bylo založeno až v roce 1664, biskup hradecký přebýval v Chrasti u Chrudimi

budova biskupství byla postavena na počátku 18. století

1740 - město vyplundrováno pruskou armádou, za vlády Marie Terezie, shořela půlka města

Hradec Králové jako pevnost

1766 - výstavba pevnosti z rozkazu Josefa II. (podobně jako Josefov a Terezín)

zbourání všech předměstí, lidé se přestěhovali a založili Nový Hradec Králové a Slezské předměstí

Labe a Orlice se přivedly do jednoho koryta (od těch dob občasné záplavy)

kopec Rožnberk poblíž Hradce Králové byl srovnán se zemí - dalo by se z něj odstřelovat město

Inudační kotliny - daly by se zaplavit vodou v případě ohrožení

1789 - dokončena stavba pevnosti

Pouchov a Kukleny -> nárůst obyvatel, byly tam hřbitovy, populace vzrostla také díky přistěhovalcům

zarazila se architektura a vývoj města

převládala tu němčina, ale jedno z hlavních měst národního obrození

Klicpera - zakladatel českého divadla

kněžský seminář -> Josef Liboslav Ziegler (měl českou knihovnu) -> Rentenkranc - vlastenecký kněz

Jan Hostivít Pospíšil - knihkupec a vydavatel, zval do Hradce i různé vlastence

Gymnásium (vedli jezuité)

Václav Hanka
Klicpera
Tyl
Erben
František Škroup

1848 - revoluce, v Hradci byl ale klid

založena národní garda

1848 - 1860 - Bachův absolutismus

průmyslový rozvoj - roku 1857 železnice v HK

svítilo se svítiplynem (suchá destilace uhlí)

1860 - rozvoj národního života (na trůn přišel František Josef I.)

František Cyril Kampelík -> proslavil se zakládáním vesnických záložen -> Kampličky

Václav František Červený - měl známou továrnu na plechové hudební nástroje

1864 - vznik Petrofu - (Antonín Petrof)

Kristián Štefan - vnuci byli bratři Štefanovi (1. zahynul jako letec v Británii, 2. lékař našich letců, 3. zajat v roce 1940 a popraven Němci, 4. doktor - pediatr - ještě žije, za odboj byl uvězněn)

1851 - HK byl prohlášen Svobodným městem - první starosta Ignác Lhotský

Rozmach Hradce Králové

1866 - bitva u HK - záplava do inudačních kotlin, nemohli sem Prusové ani Rakušané, pevnost poté byla zrušena, jednání o prodeji pozemků města ale až od roku 1893 - poté rychlý rozvoj města

1895 - zvolen starosta František Urlich

bourá se pevnost (bohužel příliš živelně - brány mohly být zachovány), stavba nových budov, většinou novorenesančních - domy na nábřeží, Boromeum, synagoga, Universita

opak byla secese -> "Hučák"(elektrárna), část hotelu Grand

přichází Kotěra - postaví Museum východních čech, ale dostane vynadáno, že je až moc honosné

"Národní sloh" - vilky dle lidového sboru

Wilperova vila - secese, někde u nemocnice

Ulrich - napsal plán, jak se bude vyvíjet města

po 1. Světové válce největší rozkvět staveb - Gočár - postavil Gočárův okruh kolem Hradce Králové, navrhl také, jak má vypadat náměstí

Oldřich Liska - městské lázně

Fňonk - Novákovy garáže

Jan Rejchl - lékařská fakulta (armádní velitelství, za války sídlo gestapa, po válce lazaret)

Václav Rejchl - vlakové nádraží (původní bylo na 1. a 2. nástupišti), krajský dům

v době První republiky byly Kukleny, Nový Hradec Králové, Pouchov, Věkoše a Slezské předměstí samostatné

Ulrich vystřídán Pilnáčkem - továrník, vyráběl mýdlo

rozmach průmyslu, byla tu čokoládovna

od 20. let vojenské letiště -> cvičiště vojenských letců, kteří pak šli do 2. světové války

Hradec Králové za okupace

vytvořen Velký HK - jednotlivé části byly spojeny pod jeden magistrát

Franz Heger - zdejší starosta, architekt

sídlilo tu gestapo, "hlavní gestapák" usiloval o mírnější formu hlavní

když umřel Heydrich, muselo na Velké náměstí 30 000 lidí

za 2. světové války rozšiřování průmyslových provozů -> ČKD v Plotištích

odboj: Barium - výsadek

údajně každý 5. odbojář byl člen gestapa

u Vysoké nad Labem - kpt. Šandera -> střelil se do hlavy a po několika týdnech umřel

parašutisté -> seskok v létě 1944

hradecké letiště bylo pro němce významné - učili se tu létat

5.5.1945 - povstání - Praha i Hradec Králové měly být bombardovány letadly z Hradce Králové

květen - RNV (revoluční národní výbor) - převzal vládu od němců

18-ti letý Václav Šimek (podle něj Šimkovy sady) přeřízl telefonní dráty, ale němci ho poté zastřelili

HK nebyl (narozdíl od Pardubic) bombardován -> nebyly zde zbraně ani ropa

byly zde pouze shozeny osvětlovací lampy - fotografování

do roku 1942 z HK vystěhováni všichni Židé

od roku 1942 zakázána výstavba domů

Hradec Králové po 2. Světové válce

1945 ů 1948

obnovená výstavba, ale pomalu -> Labská 1

50. léta - výstavba průmyslových podniků, v druhé polovině 50. let se začaly stavět byty pro ruské vojáky

na konci 50. let - stavba dětského oddělení nemocnice

Sorela - socialistický realismus (například děti hrající si s maminkami)

60. léta - stavba paneláků -> HK pokusný králík - Slezský Sever a pak i Jih

80. léta - Benešovka

v centru města se naštěstí paneláky nestavěly - respektovaly se původní plány

MHD - trolejbusy od roku 1949

vlaky - elektrifikace v 60. letech

neštěstí u Stéblové v 60 letech - 100 mrtvých

Vzdělávání v HK - po roce 45 Farmaceutická fakulta, Vojenská škola, Lékařská fakulta, Pedagogická fakulta

do první poloviny 70. let jen Gymnásium J.K.Tyla, poté i Gymnásium Boženy Němcové

také Stavební střední škola, Průmyslová, Zdravotní

v roce 1968 - na letiště přijeli Poláci - Východní čechy byly zabrány Poláky

Listopad 89

pondělí 20.11. - Hradecké divadlo jde do stávky

pak už šly do stávky jen školy

demonstrace na Velkém náměstí, Hradec vypadal jako po válce (Němci zde točili nějaký válečný film)

Historie Hradce Králové

Obsah

Hradec Králové v pravěku a středověku

Husitská doba

Pohusitská doba

Hradec Králové jako pevnost

Rozmach Hradce Králové

Hradec Králové za okupace

Hradec Králové po 2. Světové válce

Rozcestník

Ostatní

Uspořádání webu

Počítadlo

Škola

ZSV

Religionistika

Latina

Historie

Kompletní zápisy

Ke stažení

Externí odkazy