Pravěk

Obsah

Vznik a vývoj člověka v pravěku
Doba kamenná (Paleolit, Mezolit, Neolit, Chalkolit, Eneolit)
Doba bronzová (Starší doba bronzová, Střední doba bronzová, Mladší doba bronzová)

Doba železná (Období halštatské, Období laténské)

Pravěk

prehistorické období dějin lidstva, postihuje vývoj člověka a lidské společnosti od jejího vzniku až do počátku starověku (do zavedení písma)

nejdelší etapa dějin (začala asi na rozhraní třetihor a čtvrtohor, trvala přibližně od 3 000 000 do 3000 př.Kr.)

přírodní podmínky - střídaly se doby ledové (glaciály, bylo jich asi 6, posun skandinávského ledovce na jih) a teplejší doby meziledové (ústup ledovce, oteplení) - rozdílná vegetace a zvěř

Periodizace pravěku

Podle materiálu
- 1.Doba kamenná
  - starší: Paleolit - 3 000 000 - 10 000 př.Kr.
  - střední: Mezolit - 10 000 - 7000 př.Kr.
  - mladší: Neolit - 7000 - 5200 př.Kr.
  - pozdní: Eneolit - 5200 - 3500 př.Kr., Chalkolit - doba měděná na Předním východě
- 2.Doba bronzová - 3500 - 750 př.Kr.
- 3.Doba železná
  - Halštatské období - 750 - 400 př.Kr.
  - Laténské období - 400 - 0 př.Kr.
- 4.Doba římská - 0 - 400 po Kr.

Podle způsobu opatřování potravy

1.Období přisvojovacího hospodářství - paleolit - mezolit
2.Období výrobního hospodářství - neolit až konec pravěku

Vznik a vývoj člověka v pravěku

zabývá se tím antropologie

proces vývoje člověka - antropogeneze

polidštění lidoopů - hominizace:

napřimování postavy, chůze po zadních nohou
vývoj ruky jako orgánu práce, palec je v opozici
zvětšování mozkové části hlavy, vyklenutí lebky
mizí nadočnicové oblouky, vyklenutí čela, vysunutí brady
vznik řeči jako nástroje lidské komunikace

Sapientace - rozvoj mozku, myšlení, schopnost řeči

Vývojové fáze člověka

Ramapithecus
- asi 10 000 000 let př.Kr.
- přibližně 110 cm vysoký, pohyb zčásti po dvou, život v malé tlupě, vegetarián
- naleziště v Indii, východní Africe, Číně, Evropě
Australopithecus africanus
- 5 000 000 až 4 000 000 let př.Kr.
- asi 125 cm vysoký, vážil okolo 40 kg, téměř vzpřímený, pohyb po dvou, schopnost používat jednoduchých nástrojů (větev, kámen, kosti, dokázal je snad i zpracovávat), konzumace masa
- chrup a stavba kostry připomíná člověka, mozek nedosahuje ani poloviny váhy lidského mozku
- naleziště především ve východní a jižní Africe
Homo habilis
- 3 000 000 až přibližně 2 000 000 let př.Kr.
- zhotovoval a používal primitivní nástroje, značně ohnutá postava, větší mozkovna, artikulované zvuky
- pozůstatky - Afrika (Olduvajská rokle v Tanzánii – L.S.B.Leake)
Homo erectus
- 2 000 000 - 400 000 př.Kr., člověk vzpřímený, až 160 cm, "Opočlověk", používal pěstní klíny, znal oheň,
- pozůstatky - JV Afrika, Aumatra, Jáva, Čína, Evropa - Německo, Maďarsko
Homo sapiens
- 400 000 - 40 000 př.Kr., "Pračlověk", vysoká pracovní schopnost, uměl rozdělávat oheň
- velká mozkovna, vyklenutější čelo, ještě nadočnicové oblouky, zaokrouhlená týlní část lebky, vysoká pracovní schopnost (nástroje z pazourku nebo křemene), uměl rozdělat oheň
- podčeleď - homo sapiens neandrtalis
- pozůstatky - Německo (údolí Neanderthal – Homo sapiens neanderthalensis), Francie, Jeskyně Šifra, Kůlna (Slovensko)
Homo sapiens sapiens
- 40 000 - 10 000 př.Kr., 170 - 180 cm, lovec mamutů, ukončen proces hominizace, dlouhá veliká lebka, vyklenuté čelo, široký obličej, brada vysunutá dopředu
- byl to zadatný lovec (oštěpy s kamennými hroty, kyj, dýka), žil ve velkých tlupách, poměrně souvislá řeč, počátky prvotního umění
- naleziště ve Francii (Crô Magnon), v Čechách (Jenerálka – Praha), na Moravě (Věstonice, Mikulov, Pavlov, Macocha), na Slovensku (jeskyně Barka u Košic)
- nálezy - jeskynní malby, sošky, Francie, Věstonice, Mikulov, Macocha, jeskyně Pekárna (Slovensko)

Doba kamenná

Paleolit

3 000 000 - 10 000 př.Kr.

Způsob obživy - sběr plodů a kořínků, také lov a rybolov, znali oheň

Nástroje a zbraně - sekáče, oštěpy, pěstní klíny, škrabadla, drásadla, kosti - hroty oštěpů, drobné předměty (jehly), kameny - pazourek (křemen)

Společenské vztahy - život v tlupách, později počátky rodinné společnosti, společný lov, později specializovaný, rovnost členů, rovné dělení kořisti, společný veškerý majetek, přirozená dělba práce mezi muže a ženy

Obydlí - na jižních svazích, sezónní sídliště (stěhování za zvěří), příbytky pod převisy, v jámách, jeskynních, ke konci období stavěl chatrče z kůlů a větví, kůží

Umění - jeskynní malby (lovená zvěř, rituály), sošky zvířat, žen (kult ženy - matky)

Venuše 25 -30 tisíc let stará, z té doby pravděpodobně pochází i textil (z kopřiv), rytiny, náhrdelníky, spony, ozdoby

Pohřbívání - hroby - skrčená poloha, posypávání červenou hlinkou, předměty do hrobu

Mezolit

Doby ledové: standardně jich bylo 5, nazvány podle řek v Alpách, neoficiálně až 35 dob ledových

doby meziledové, často i větší teplo, než máme nyní, prudké oteplení a pak už za 50 – 500 let nastala doba ledová

10 000 - 7000 př.Kr.

doba meziledová - oteplení, tání ledovců -> zvýšení hladiny moří, lesnaté plochy - vyhynuli mamuti

Obživa - přisvojovací hospodářství

krok zpět -> málo jídla, proto i méně lidí, putování za potravou

mamuti vyhynuli, lov už nebyl tak výhodný -> vznik prvního zemědělství -> sběr obilí, zjištění, že to co spadne, vyklíčí a vyroste z toho nové obilí,

znalost zemědělství se rychle šířila s lidmi -> až do Evropy (přes Turecko a Egejské moře) už před 8000 lety

na území ČR Pomoraví, Polabí, Poohří - nížiny, Plotiště osídleny už od Pravěku

hlavně se pěstoval ječmen, také domestikace - ovce, kozy, hovězí dobytek -> maso, mléko, vlna, kůže

o něco později než zemědělství vzniká i keramika, stavba prvních obytných obydlí ->kůly, mezi kůly pruty a obalené bahnem -> dobrá izolace, dodnes se dochovaly pouze jamky od kůlů

textilní výroba: z kopřiv, lnu, kopřivy se používaly až do první světové války

mikrolity - drobné nástroje, kopí, harpuny, bumerangy, mlýnky

kombinované nástroje - srpy (čepel z kamene, vsazené od parohoviny), luky, šípy, oštěpy

Neolit

7000 - 5200 př.Kr.

Neolitická revoluce - přechod od přisvojeného hospodářství k výrobnímu, první společenská dělba práce

pěstování obilovin, textilie (len, konopí, kopřivy), chov domestikovaných zvířat

pole se získávaly žďářením - vypalováním lesů

objev zavlažování (i 2 sklizně za rok, výnosy v úrodné půdě v Mezopotámii až 10 zrnek na 1 zasazené zrnko

obdělávání půdy -> kůl v zemi tažený lidmi -> rozorával a převracel půdu, oralo se do kříže, pole měla tvar čtverce

rozvoj obchodu s obilím, solí

zpracování mědi, v Mezopotámii první městské státy

profesionalizace – oddělení řemeslníka od zemědělce, rozvoj obchodu, znali už zlato

zpracování mědi – dodnes se neví jak lidé přišli na to, že se měď musí tavit v peci za vysoké teploty

Nářadí a zbraně - vrtané dutou kostí nebo bambusem, broušené - pískovcové brousky, kamenné, dřevokamenné (hák, rádlo)

vznik primitivních řemesel - hrnčířství, tesařství, předení, tkaní

Společnost - z tlup se stávají rodové svazy, matriarchální společnost

Obydlí - chaty z dřevěných kůlů, později sušené hliněné cihly (vepřovice)

Pohřbívání - zpočátku paleolitický způsob, později žárové hroby

Umění - lineární keramika (voluntová keramika), vypíchaná keramika, malovaná keramika

Chalkolit

rozsáhlé vesnice (skoro už města)

závlahové zemědělství, objev kovů (jejich zpracování a výroba = metalurgie)

vynález kola, oradlo tažené dobytkem

počátky směny a obchodu (i dálkový – jantar, měď, zlato, sůl)

chrámové hospodářství - kněz vykonává obřady, řídí hospodářskou činnost

Eneolit

růst významu muže v rodině a společnosti - patriarchát

vznik sousedské občiny - příslušnost lidí k vesnici bez příbuzenských svazků

kultura nálevkovitých pohárů
- 4 000 let př.Kr.
- nálevkovitě se rozvírající hrdla pohárů
- orba hákem, počátky metalurgie
- velká naleziště u Kladna (Makotřasy)
- pohřbívání - otočeni čelem k jihu, ženy na levém, muži na pravém boku
- S Čechy, od Nizozemí až po Ukrajinu
kultura kanelované keramiky
- 4 000 let př.Kr.
- hlavní zdobný prvek - kanelura - žlábkování na stěně nádob
- výpravné pohřby, znalost vozu
- Morava, JZ Slovenska, Rakousko, Maďarsko
kultura šňůrové keramiky
- 3 000 př.Kr. - otisky kroucené šňůry na stěně nádob
- pastýřské kočovné kmeny (do Čech ze SV - Vikletice), začíná ochočování koňů, využití kola
kultura zvoncových pohárů
- 3 000 př.Kr. - nádoby tvaru obráceného zvonu (červené s bílým dekorem, bohatě zdobené)
- bojovní kočovní lukostřelci (pastevci a lovci) z JZ

Doba bronzová

bronz = měď + cín (10:1)

bronz – dá se přetavit, když se zlomí, vyleštěný krásně vypadá

Obživa - zemědělství (oves, žito, jáhly), lov, sběr

úprava, konzervace, uskladňování potravin - sušení, sklípky, kvašení, nasolení

žemesla - výroba kovů z rud, tavení za pomoci dřevěného uhlí: měď, cín, olovo, stříbro - hornictví, hutnictví, slévačství, kovotepectví (srpy, rádla, zbraně - meče, přilby, kopí), hrnčířství, primitivní hrnčířské kruhy, glazura, textilní výroba - len (Egypt), bavlna (Indie), hedvábí (Čína), vlna (Mezopotámie)

společenské vztahy - vznik kmenových svazů, opevněná sídliště, společné území, vůdce, jazyk, kultura - majetková diferenciace

Starší doba bronzová

do roku 1600 př.Kr.

únětická kultura - Únětice u Prahy

kvalitní a dobře vypalovaná keramika u leštěným povrchem - "ztracená forma" - forma na keramiku - vosk obalený hlínou, pak se roztekl

Střední doba bronzová

1600 - 1250 př.Kr.

mohylová kultura, v Evropě v Podunají, Karpaty -> střední Francie

mohylník – pohřebiště plné mohyl, největší až 18 m vysoké, obyčejní lidé jen malé mohylky

Mladší doba bronzová

1250 - 750 př.Kr. - kutura popelnicových polí

popelnice (urny) – nádoba na popel, většina z nich zničena traktory – zabraly do větší hloubky a zničily popelnice ukryté pod zemí

naleziště - Balt -> Ukrajina, oblast V Čech již hustě osídlena - v Čechách Knovízská kultura

hromadné nálezy bronzových předmětů - depoty (poklady - nález předmětů uložených do země za určitým účelem)

Doba železná

750 př.Kr. - 0

poprvé už v roce 1500 př.Kr. v oblasti Turecka, v Evropě v 13. století v oblasti Řecka

Období halštatské

= Starší doba železná

750 - 400 př.Kr.

název podle největšího naleziště - Halštat - Rakousko, Salcburk - velká naleziště soli - bohatství

rozvoj řemesel - železo – větší naleziště, hůře vypadalo, rezlo, Řekové si více vážili bronzu, přesto železo vytlačilo výrobky z kamene, bronzu

železo jako spojovací řásti dřevěných částí postrojů, kovářství - podstatně lehčí kola, než v době bronzové, předměty: pilka, nůžky, pluh, kovadlina, žací stroj, kosa (na trávu), srp, přilby, kyrysové brnění, znali pivo, vyráběli i sudy

vzrostl chov koní, kdo měl vůz, byl velmi bohatý

rozvoj obchodu - sklo, perly, jantar, zlato, bronzové nádoby, řeská a etruská keramika, sůl, víno (kvašené)

náčelníci = knížata, nejvíce bohatli obchodem, opevněná hradiště - Závist nad Zbraslaví

lidé ohrožováni především kočovnými východními kmeny Skytů - 5. a 6. století zejména na Moravě

Archeologická naleziště - Býčí skála (Moravský kras), Závist nad Zbraslaví

Období laténské

mladší doba železná

450 př.Kr. - 0

podle města La Téne - největší naleziště, území od Francie až po Z Čechy, Pyrenejský poloostrov, Německo, Belgie

spjato s Kelty - modroocí, vysocí, světlovlasí, odvážní, milovali zábavu a hodování, dobrodružství, nosili haleny a opasky

dobří řemeslníci, stavěli oppida, železo povýšili na předmět denní potřeby, používali mince, vyráběli šperky ze zlata, stříbra, bronzu, rotační mlýnek, hrnčířský kruh

zemědělství - železná radlice, obilí, pivo, ovocnářství, vinařství, husy

společnost - rodina, rod, patriarchát, kmeny - bóiové (Češi), v čele byla rodová aristokracie, druidové – měli spoustu bohů, možné i lidské oběti

bydleli v oppidech - předchůdci měst

víme o nich díky Juliu Caesarovi - spisy Války Galské

oppida - důmyslný systém opevnění, Závist nad Zbraslaví - ražba mincí, rozloha 170 ha, Strakonice, Staré Hradisko, Hostýn, Hrazany - blízko surovinových dolů a zrdrojů

val, zeď a příkop, uprostřed palác

Potom Keltové - vytlačeni Germány – krok zpět – neznali nějaké nástroje (hrnčířský kruh)

Doba římská

0 -400 po Kr.

limes romanus = římská hranice (Římané měli již starověk, ale v Evropě byl ještě pravěk)

oddělovala Řím od ostatních území směrem na sever - ostatní národy - barbaři (germánské kmeny), žili v polozemnicích

starší doba římská

pastevectví, střední Evropa kmen Markomanů (Čechy, Kvádů, používali pouze dřevěná rádla, chov dobytka, železné zbraně a šperky (od Keltů)
tkalcovství (muži kalhoty + haleny, ženy roucha bez rukávů)
masivní keramika bez hrnčířských kruhů, duchovní život - polytheismus
Odin = Vodan - bůh válečníků a říše mrtvých
Donar = Thor - bůh hromů a blesků
obětování živých obětí, i lidí
runy - posvátné písmo, při magických obřadech (nepoužívali je pro běžnou potřebu)

mladší doba římská

markomanské války - Marcus Aurelius, 166 - 180 po Kr.

Pravěk

Obsah

Pravěk

Periodizace pravěku

Vznik a vývoj člověka v pravěku

Doba kamenná

Paleolit

Mezolit

Neolit

Chalkolit

Eneolit

Doba bronzová

Starší doba bronzová

Střední doba bronzová

Mladší doba bronzová

Doba železná

Období halštatské

Období laténské

Doba římská

Rozcestník

Ostatní

Uspořádání webu

Počítadlo

Škola

ZSV

Religionistika

Latina

Historie

Kompletní zápisy

Ke stažení

Externí odkazy