Čechy v novověku

Obsah

  • Vývoj nekatolíků v Čechách (Jednota bratrská, Novokřtěnci)
  • Jagellonci na českém trůně (Vladislav Jagellonský, Olomoucká smlouva, Hospodářská situace, Ludvík Jagellonský, Vladislavská gotika)
  • Habsburkové v době předbělohorské (Ferdinand I. Habsburský, Maxmilián II. Habsburský, Rudolf II. Habsburský, Matyáš Habsburský)
  • Válka česká
  • Habsburská monarchie po Třicetileté válce (Leopold I., Nevolnická povstání, Josef I., Hospodářská situace, Karel VI.)
  • Války o Rakouské dědictví (První slezská válka, Druhá slezská válka, Sedmiletá válka)
  • Habsburská monarchie 18. století (Marie Terezie, Reformy správní, berní a soudní, Josef II., Leopold II., Počátky národního obrození)

    Vývoj nekatolíků v Čechách

  • vliv luteránství způsobil rozštěpení kališnické církve
  • Staroutrakvisté (starokališníci) a Novoutrakvisté (novokališníci)
  • převzali skoro všechny myšlenky luteránů

    Jednota bratrská

  • vychází z myšlenek Petra Chelčického, proti násilí, proti rozdělování lidí do tříd
  • Petr Chelčický psal česky - lidé mu rozuměli
  • hlavní vzdělání je znalost Bible

    Novokřtěnci

  • vyhnáni z Německa, přišli do Čech (J Čechy + J Morava)
  • křtili se až jako dospělí
  • byli zruční hrnčíři - tzv. habánská keramika
  • říkalo se jim „habáni

    Protireformace

  • katolická reforma - reakce na šíření reformačního hnutí
  • 1545 Tridentský koncil - cílem bylo dohodnout se s nekatolíky, aby slevili z radikálních požadavků
  • nový program katolíků: byla potvrzena svrchovanost jednoho papeže
  • vzdělávání v seminářích pro kněze (museli složit slib a vyznání víry)

    Jezuité

  • 1540 vznik řádu Jezuitů (Tovaryšstvo Ježíšovo)
  • Ad maiorem Dei gloriam - K větší slávě Boží - heslo Jezuitů
  • zakladatelem byl Ignác z Loyoly (španělský šlechtic, utrpěl vážné zranění v bojích
  • zázrakem se uzdravil a život zasvětil Bohu
  • jezuité - učitelé a misionáři
  • 1556 příchod jezuitů do Čech (pozval je sem Ferdinand II. Habsburský)

    Jagellonci na českém trůně

  • po smrti Jiřího z Poděbrad na trůn nastupuje syn polského krále Kazimíra Vladislav
  • války s Matyášem Korvínem pokračovaly až do roku 1479, kdy Matyáš umírá
  • dochází ke sloučení Českého a Moravského území pod vládu Vladislava Jagellonského
  • Vladislav získává i Uhry (spojení Čech a Uher až do roku 1918)
  • 1483 - II. Pražská defenestrace - husité vyházeli radní z oken Staroměstské i Novoměstské radnice
  • 1485 stavovský sněm v Kutné Hoře
  • Basilejská kompaktáta byla prohlášena za „Zemský zákon“ - tečka za husitskými boji

    Vladislav Jagellonský

  • 1471 – 1516
  • král „dobře“ nebo „bene“ - nechával za sebe rozhodovat stavy
  • nesídlil v Praze, ale v Budíně (Budapešť) - jezdil do Čech jen něco podepsat
  • „Stavovská monarchie“ - vláda panovníka, který všechno podepisuje, ale vlastně o všem rozhodují stavy
    • vyšší šlechta - páni, stav panský
    • nižší šlechta - zemané, rytíři
    • měšťané - movitější z královských měst

    Správa země

    • Zemský sněm
      • obdoba parlamentu
      • rozdělený na 3 kurie
      • na odhlasování musela být shoda
      • když byl zákon přijat, zapsal se do Zemských desek
    • Zemský soud
      • řešil právní a majetkové spory
      • volený na 4 roky
      • předseda, soudci, písař
    • Vláda
      • v nepřítomnosti panovníka ho zastupoval nejvyšší purkrabí
      • nejvyšší kancléř -měl na starosti všechny královské listiny, dával souhlas jejich podepsání králem
      • podkomoří - staral se o všechna královská města a musel potvrdit městskou radu
      • všichni členové vlády byli zároveň členy zemského soudu
      • Morava byla pod vládou krále, ale zastupoval ho tam hejtman zemský (spravoval Moravu)

    Olomoucká smlouva

  • 1478 - dohoda mezi Vladislavem Jagellonským a Matyášem Korvínem
  • spory o země Koruny české se táhly již od vlády Jiřího z Poděbrad, vše skončilo až Matyášovou smrtí (1490 – po jeho smrti je uherským králem zvolen Vladislav Jagellonský)
  • Vladislav má být králem v Čechách (dědičně)
  • Matyáš - Morava, Slezsko a obě Lužice (dědičný královský titul)

    Hospodářská situace

  • velice dobrá
  • první manufaktury (počátky průmyslové výroby)
  • lidé odcházeli za prací do města - konflikt mezi venkovskou šlechtou a městy
    • „Vladislavské zřízení zemské“
      • 1500
      • vynutili si ho šlechtici, trvalo 17 let
      • posílil pozice šlechty na úkor měst (upíral právo měšťanům hlasovat na zemském sněmu) - šlechta mohla ve městech podnikat
    • „Svatováclavská smlouva“
      • 1517
      • měšťané mohli znovu hlasovat na zemském sněmu, ale musí šlechticům umožnit podnikání ve městech

    Ludvík Jagellonský

  • 1516 – 1526
  • ve třech letech byl korunován na českého krále
  • v 9 letech ho oženili s 10tiletou Marií Habsburskou
  • nechtěl jet do Čech korunovat svou manželku na českou královnu
  • Hospodářský rozvoj
    • Hornictví
      • poslední rozvoj těžby stříbra v Kutné Hoře - na konci 16. století totální úpadek
      • nové naleziště v Jáchymově (rod Šliků)
      • 1519 ražení Jáchymovského tolaru
    • Pivovarnictví
      • jedna z oblastí podnikání šlechty
      • páni z Pernštejna vařili pivo v Pardubicích
    • Rybníkářství
      • Pernštejni a Rožmberkové
      • obchod s rybami (kapři s pivem hlavní vývozní artikl)
      • kolem Třeboně
      • Štěpán Netolický vybudoval Zlatou stoku - 45 km dlouhá, napájí rybníky z Lužice
      • Jakub Krčín z Jelčan vyprojektoval rybníky Svět a Rožmberk
  • 1526 vpád Turků do Uherska (sultán Süleyman)
  • Ludvík musel rychle reagovat - bojoval proti trojnásobné přesile na J Maďarska v bitvě u Moháče
  • Ludvík zde utonul, když překračoval řeku, pohřben ve Stoličném Bělehradě
  • Jagellonci vymírají po meči

    Vladislavská gotika

  • obrazoborectví - ničení obrazů, knih, veškerých památek
  • budování nových a zpevňování starších hradů
  • znaky - zdobné klenby (sklípková a diamantová klenba), motiv useklých a přeseknutých větví
  • oblouky, stanové střechy velkých chrámových staveb
  • Matěj Rejsek (Prašná brána), Benedikt Ried (Vladislavský sál - prvky renesance
  • Mistr litoměřického oltáře - malířství, smysl pro realitu
  • Chrám sv. Barbory v Kutné hoře

    Habsburkové v době předbělohorské

  • hospodářská situace - po hospodářské stránce na tom Čechy byly nejlépe z celé monarchie
  • dostatek nerostných surovin (stříbro)
  • Čechy neměly moře - neležely na žádné z hlavních obchodních tras
  • větší vývoz než dovoz, za drahé kovy nedostávala státní pokladna tolik, kolik by si zasloužila
  • zakládaly se manufaktury - textilní průmysl (sukno, Olomouc, Brno, podkrkonoší)
  • pivovarnictví, rybníkářství, sklenářství (Harrachov, Krušné a Jizerské hory, Šumava)
  • hutnictví (Železné hory, Českomoravská vrchovina, Brdy - cín, měď)
  • Jáchymovský tolar (Šlikové)
  • příchod cizinců (hlavně Němci)

    Ferdinand I. Habsburský

  • 1526 – 1564
  • manžel Jany Jagellonské (sestra zemřelého Ludvíka Jagellonského)
  • volba neproběhla u pánů z Moravy, kteří Ferdinandovo zvolení stagnovali
  • Ferdinand se vydal na hranici Čech a Moravy, kde slíbil, že bude dbát na privilegia Čech i Moravy, že bude dbát na stavovskou svobodu a svobodu náboženství
  • založil ústřední dvorské úřady ve Vídni - tajná rada, dvorská komora, dvorská rada
  • tyto úřady byly nezávislé na stavovských sněmech v jednotlivých zemích (panovník jmenoval úředníky) - absolutistické orgány

    Šmalkadská válka

  • 1546 – 1547
  • válka v Německu mezi císařem Karlem V. a německými protestanty
  • Karel požádal svého bratra Ferdinanda o pomoc a ten svolal stavovské vojsko, které ale do Německa vůbec nepřišlo
  • přesto Karel v Německu vyhrál, čímž posílil moc svoji i moc svého bratra
  • 1547 soud v Praze s těmi, kteří se proti Ferdinandovi vzbouřili
  • konfiskace majetku, poprava 4 vybraných, větší daně pro města (posudné - daň z každého sudu piva)
  • odpor proti protestantům - hlavně proti Jednotě bratrské
  • jejich biskup Jan August byl uvězněn a většina z představitelů jednoty bratrské odchází do Polska
  • 1556 se Ferdinand stal císařem (po abdikaci Karla V.)
  • pozval do Čech jezuity (usadili se na Starém městě – Klementinum)
  • obnovil činnost Pražského arcibiskupství (Antonín Prus z Mohelnice)

    Maxmilián II. Habsburský

  • černá ovce mezi Habsburky
  • sympatizoval s protestanty
  • byl na výchově ve Španělsku, kde mu jeho otec vybral za manželku Marii Španělskou (jeho sestřenice)
  • 1575 Česká konfese - ústní dohoda, potvrzovala svobodu vyznání, povolena je i jednota bratrská
  • dal žádost, aby byl po smrti pitván (Jan Jessenius)
  • v roce 1576 umírá

    Rudolf II. Habsburský

  • jeden ze dvou panovníků, kteří sídlili v Praze
  • obklopoval se různými umělci, vědci a pseudovědci - byli mezi nimi i podvodníci, kteří chtěli pouze zbohatnout
  • další stavební rozvoj Prahy
  • Tycho de Brahe, J. Kepler, Edward Kelly, Giuseppe Arcimboldo, Hans von Aechen
  • nebavilo ho vládnout - ve Vídni za něj vládl Matyáš, ten chtěl Rudolfovu abdikaci
  • 1608 Libeňský mír - uzavřeli ho bratři Rudolf II. a Matyáš
  • bylo zde řečeno, že Matyáš bude vládnout v Uhrách a bude spravovat Markrabství Moravské
  • Rudolf II. bude dále spravovat České země a Rakousy - Čechy Rudolfa podržely, ale musel jim slíbit majestát
  • 1609 Rudolfův majestát - písemné ztvrzení České konfese
  • náboženská svoboda pro šlechtu, měšťany i poddané
  • Rudolf pak litoval vydání majestátu a snažil se ho zrušit- 1611 pozval do Čech Pasovské vojsko (mělo pomoci zrušit majestát)
  • toto vojsko drancovalo nejvíce Prahu a lidé se hodně bouřili, nakonec vojsko vyplatil Petr Vok z Rožmberka
  • bratr Matyáš Rudolfa pak přesvědčil, aby odstoupil z funkce (to ale nestihl udělat, protože roku 1612 zemřel na syfilis)

    Matyáš Habsburský

    1611 – 1619
  • sídlo monarchie ustanovil znovu ve Vídni
  • neměl žádné potomky - po jeho smrti nastoupil jeho synovec Ferdinand II.

    Válka Česká

  • jaro 1618 - 1620
  • sjezd nekatolických stavů v Praze - sepsali stížnost na nedodržování Rudolfova majestátu pro Matyáše
  • Matyáš stížnost zamítl a rozpustil sněm
  • 23.5.1618 III. Pražská defenestrace (z oken Pražského hradu)
  • Jaroslav Martinic Bořita, Vilém Slavata, písař Fabricius (spadli do hnoje)
  • vůdcové stavovské šlechty - Albrecht Jan Smiřický, Jindřich Matyáš Thurn, Václav Budovec z Budova
  • stavy vyhlásili vlastní Vládu třiceti direktorů, protože nesouhlasili s vládou Ferdinanda Štýrského - byla to jen prozatímní vláda, která měla volit nového krále
  • během několika dnů se k českým stavům připojili i ostatní země Koruny české
  • našli vhodného kandidáta v Německu (Dolní Falc) Friedricha Falckého (kalvinista, kurfiřt, příbuzný Anglického krále)
  • 8.11.1620 bitva na Bílé hoře
  • krátká asi 2 hodiny - česká armáda před tou císařskou utekla

    Následky bitvy na Bíle hoře

  • znovunastolena vláda Ferdinanda Štýrského
  • ti, co neutekli, byli souzeni, konfiskace majetku
  • 21.6.1621 poprava 27 českých pánů - ale byli to jen 3 páni - Václav Budovec z Budova, Kryštof Harant z Polžic a Bezdužic a Jan Jesenský (tomu vyřízli jazyk, byl to měšťan)
  • 7 rytířů a 17 měšťanů
  • hrabě Šlik - usekli mu ruce, protože nejdříve zvedl ruku pro Friedricha Falckého a až potom pro Ferdinanda Štýrského
    • „Obnovené zřízení zemské“
      • v roce 1627 - katolicismus, absolutismus
      • germanizace (preferovaný jazyk je němčina)
      • na sněmu měla všechna královská města pouze jeden hlas
      • právo na sněmu dostalo duchovenstvo
      • emigrace a rekatolizace
      • pokud šlechta nechtěla přejít ke katolictví, musela opustit Čechy, poddaní museli přejít ke katolictví vždy - odešlo asi 30 000 lidí
      • působení nových řádů v Čechách - františkáni, jezuité, kapucíni

    Habsburská monarchie po Třicetileté válce

  • 1654 se Universita Karlova přejmenovala na Karlo-Ferdinandovu univerzitu
  • za Ferdinanda III. došlo k vytvoření Berní ruly
  • systém daní na základě Berního katastru

    Leopold I.

  • války s Turky 1663 – 1664
  • Turci se dostali až k pevnosti Nové Zámky
  • pro lepší ochranu vybudována pevnost Leopoldov
  • 1664 bitva u Svatého Gottharda
  • Vašvárský mír 1664 (příměří s Turky alespoň na 20 let)
  • 1683 další tažení Turků - byli podporováni Maďary a vedeni velkovezírem Mustafou - dostali se až k Vídni
  • 1697 bitva u Zentao - společnými evropskými silami byli Turci poraženi (hlavní zásluhu na tom měli Poláci – Jan II. Soběský)
  • Evžen Savojský - Francouz ve službách Habsburků
  • 1699 poslední boje s Turky - Karlovický mír
  • Turci se zřekli vlády v Uhrách
  • Uhr, Semihradsko a Chorvatsko se staly součástí Habsburské monarchie

    Nevolnická povstání

  • za vlády Leopolda I.
  • 1680 povstání sedláků a rolníků
  • v oblasti V,Z,S Čech a SZ Moravy
  • předcházela tomu petice císaři o snížení roboty - císař neodpověděl - začaly rebélie, povstání potlačeno
  • císař vydal zákaz petic, zrušil privilegia sedláků (které měli už před rokem 1618, například že si mohli na svém území rozhodovat nějakých věcech sami)
  • vydání Robotního patentu - robota 3 dny v týdnu (v případě potřeby mohl robotu ustanovit větší, například na 5 dní, ale ne na dlouho)
  • 1692 povstání Chodů - Jan Sladký Kozina (popraven až 1695)

    Josef I.

  • byl velmi vzdělaný, mluvil sedmi jazyky
  • chtěl uskutečnit řadu hospodářských a správních reforem, ale v roce 1711 zemřel na neštovice

    Hospodářská situace

  • po Bílé hoře došlo k postupnému úpadku královských měst a vzestupu měst poddanských - rozdíly se začaly vyrovnávat
  • pokračovalo podnikání šlechty a rozvoj manufakturální výroby (soustředěné – výroba skla, rozptýlené – výroba plátna) - papírny, železárny
  • výstavba komunikací, silnic
  • dokončení rekatolizace - 1729 kanonizován Jan Nepomucký (znovuobnovení svatováclavské legendy, Prokop, Ludmila, Anežka)

    Karel VI.

  • 1713 Pragmatická sankce
  • neměl mužského potomka, může na trůn i žena, pokud nebude mužský potomek, stálo ho hodně úsilí a peněz aby prosadil u ostatních panovníků Pragmatickou sankci, ale po jeho smrti ji stejně nikdo moc nerespektoval - Marie Terezie si musela svoji vládu vybojovat
  • chtěl zachovat nedělitelnost Habsburské monarchie (Pragmatickou sankcí uzákoněna)

    Války o Rakouské dědictví

    První slezská válka

  • 1740 – 1742
  • Prusko (Friedrich II. Veliký) se spolčilo s bavorským vévodou (Karel Albrecht - chtěl být českým králem)
  • dstali se až k Praze - M. Terezie utekla do Bratislavy
  • české stavy prohlásily Karla Albrechta za Českého krále, Prusům se podařilo obsadit část Moravy
  • 1742 bitva u Chotusic (Chrudimsko)- porážka Rakouska
  • Vratislavský mír 1742 - kompromis, kde Prusko získalo Slezsko, Karel Albrecht Prahu opustil a umožnil návrat Marie Terezie do Čech
  • 1743 byla Marie Terezie korunována na Českou královnu
  • Marie Terezie se nechtěla s touto situací smířit a chtěla zpět Slezsko

    Druhá slezská válka

  • 1744 – 1745
  • Anglie a Rusko bylo na straně Rakouska
  • na straně druhé bylo Prusko a Francie
  • Slezsko se nepodařilo dobýt
  • Drážďanský mír 1745 - potvrzena situace z předchozího míru - Slezko zůstalo Prusku
  • ale potvrzena platnost Pragmatické sankce a manžel Marie Terezie Štěpán Lotrinský byl uznán císařem Habsburské monarchie

    Sedmiletá válka

  • 1756 – 1763
  • Rakousko, Francie (Madame Pompadoure – oficiální milenka Ludvíka XV.), Rusko (Alžběta I.) a Anglie paktování tří spodniček
  • mezinárodní konflikt, který se bojoval nejen v Evropě, ale i v Americe, v Asii a i v Africe
  • Prusko obratnou strategií bránilo co se dalo, když někdy protipruská liga zvítězila, nedokázala toho využít (podařilo se jí i dobýt Berlín, ale nevyužila toho)
  • Marie Terezie znovu prohrála
  • Petr III. – ruský car, když nastoupil na trůn, přidal se na stranu Pruska
  • 1757 bitvy u Lovosic, Šterbohol a u Kolína
  • Pařížský mír 1763 - potvrzení míru z druhé války, Marie Terezie získala slib volby jejího syna císařem Svaté říše římské

    Habsburská monarchie 18. století

    Marie Terezie

  • jakkoli byl Friedrich II. jejím velkým vojenským nepřítelem, tak ho i velice obdivovala - reformy podle Pruského vzoru
  • všechny reformy měly společný smysl - centralismus a germanismus (němčina jako jednotný jazyk celé monarchie)
  • řízení země z jednoho centra – z Vídně
  • rádcové Marie Terezie (úředníci) - hrabě Kounic (zahraniční politika), hrabě Haugwic (finanční politika, autor daňových a správních reforem), hrabě Daun, generál Laudon (na chvíli ho nahradil Karel Lotrinský z důvodu prohry v sedmileté válce)
  • reformy prováděla Marie Terezie hlavně kvůli penězům, které chtěla investovat do armády (na znovudobytí Slezska)

    Reformy správní, berní a soudní

  • sčítání lidu, soupis půdy a území - pro daňové účely
  • Tereziánský katastr (České a Rakouské země), rustikální půda (půda poddanská) a dominikální půda (panská půda – nižší šlechta)
  • Urbariální katastr - rozdělení země v Uhrách
  • 1775 nevolnická povstání - z důvodu hladomoru, neúrody, odmítání sedláků chodit robotovat
  • centrum povstání bylo v SV Čechách, vůdce rychtář Antonín Nývlt (Rtyně v Podkrkonoší), zorganizoval sedláky – do Prahy – debata s místodržícími v Praze - ihned chtěli přestat robotovat (když šli do Prahy, devastovali okolí)
  • dožadovali se vydání „Robotního patentu“, o kterém slyšeli, že už má být hotov, ale je před sedláky utajován, povstání dopadlo špatně – poraženi u Chlumce nad Cidlinou
  • robotní patent byl vydán - 3 robotní dny v týdnu (více se robotovat nesmělo), kdo měl míň majetku, robotoval třeba 1 nebo 2 dny v týdnu

    Správa

  • tří stupňový státní aparát
  • úplně nad vším byla zřízena Česká a Rakouská dvorská kancelář ve Vídni
  • nejvyšší stupeň - Gubernia (sídlo v Praze a Brně)
  • druhý stupeň - krajské magistráty

    Soudnictví

  • pracovalo se na zrušení trestu smrti
  • snažila se, aby výslech probíhal humánnějším způsobem - zrušení mučení
  • vznik Tereziánského soudního zákoníku - nižší sazby a tresty než dříve
  • vznik jednacího soudního řádu

    Reformy hospodářské

  • podpora rozvoje manufaktur, budování dalších komunikací (zejména silnic)
  • zrušení cel v rámci monarchie, asi od roku 1750 fungovalo poštovní spojení (pomocí dostavníku)
  • jednotná soustava měr a vah (lokty, libry, sáhy)
  • měnová reforma (tolar - 2 zlatý, bankocetle)

    Reformy vojenské

  • byla zavedena povinná vojna od 17 do 40 let
  • když byla válka, museli vojá jít bojovat, když válka nebyla, mohli být doma, ale v pohotovosti
  • jednotný výcvik
  • vojenská taktika podle Pruského vzoru, vojenské akademie museli absolvovat všichni velitelé
  • budování pevností a kasáren

    Reformy školské

  • 1774 zavedena povinná školní docházka od 6 do 12 let - veřejné školy i pro dívky (odděleně)
  • tři typy škol - triviální (základní, ve městech), hlavní (ve městech, jako střední škola od 12 do 18 let) a univerzity (ve velkých městech)

    Reformy sociální

  • zakládání nemocnic, chudobinců a blázinců, invalidovny
  • zaváděla očkování proti černým neštovicím - podporovala rozvoj vakcín

    Josef II.

  • 1780 – 1790
  • na trůn jako samovládce nastupuje až po Mariině smrti
  • jako spoluvládce vládne po smrti svého otce
  • vychován jako osvícený, sebevědomý pragmatik (praktický člověk, nepodporuje umění)
  • nepopulární u šlechty (omezoval jejich moc, zdaňování panské půdy) a církve (toleranční patent, rušení klášterů – nechal jich jen 750 v celé monarchii, nechal jen řády, které se staraly o nemocné)
  • populární na venkově (zrušil nevolnictví)
  • neměl potomky, po jeho smrti nastupuje jeho bratr
      Reformy Josefa II.
      • rušil kláštery a kostely
      • dokončil zdanění panské půdy
      • 1781 Toleranční patent - tolerance vyznání – kalvinisté, lutheráni a pravoslavní byli trpěni
      • 1781 Patent o zrušení nevolnictví - lidé se mohli stěhovat, brát se bez svolení šlechty, děti mohly na školy, týž rok také zrušení cenzury
      • zavedení příjmení, zrovnoprávnění Židů, zavedl němčinu pro zjednodušení administrativy, ač sám uměl mluvit česky, spolu s povolením stěhování do měst započal Národní obrození
      • od doby vlády Josefa II. musela církev vést matriky (o narození, sňatku)
      • 1. část občanského zákoníku - rovnost občana před zákonem
      • vojenská reforma - zavedl mzdy pro vojáky různých hodností, nárok na dovolenou, „vojenské důchody“ (dostávali pole či práci)

    Leopold II.

  • 1790 – 1792
  • podvoloval se tlaku šlechty a církve, vedlo to až ke zrušení některých reforem (zrušení zdaňování půdy, některé řády mohly znovu fungovat)
  • v Čechách proběhla první fáze národního obrození
  • nechal se korunovat Českým králem v Praze - veliká událost Česká královská společnost nauk - rozhovor, předseda Dobrovský - Leopold chtěl povolit češtinu na úřadech
  • pro Čechy to vypadalo slibně, ale Leopold brzy zemřel
  • na trůn po něm nastupuje jeho syn císař František I. (1792 – 1835) a jeho vnuk Ferdinand I. Dobrotivý (1835 – 1848)

    Počátky národního obrození

  • 70. léta 18. století
  • spjaty s reformami Marie Terezie a Josefa II.
    • Česká učená společnost
      • v Praze, mluvilo se německy, zkoumají česky jazyk, dějiny a přírodu
      • chtěli zdůraznit svébytnost Českého království, projev odporu proti centralizaci
      • pod vlivem osvícenství, podpora šlechty – Šternberkové a Nosticové
    • Josef Dobrovský
      • psal německy – „Německo-český slovník“ (2 díly)
      • „Dějiny českého jazyka a literatury“
    • František Martina Pelcl
      • „Dějiny Čech“ – německy
      • 1. vedoucí katedry českého jazyka na Universitě Karlově
    • Gelasius Dobner
      • zpochybnil Hájkovu kroniku
  • od vlády Marie Terezie se prosazovala němčina, za Josefa II. se stala němčina úředním jazykem – ale jen pro zjednodušení komunikace (Čech mohl mluvit česky)
  • 1784 němčina se stává vyučovaným jazykem na středních školách
  • skupiny národních buditelů - Kramérius, 1. České noviny, nakladatelství Česká expedice
  • Rozcestník

    Novinky
    Guestbook
    Škola
    Pravidla společenského chování
    Jak se staví hrad

    Ostatní

    Rome Total War
    Střepy

    Uspořádání webu

    V levém sloupci najdete hlavní menu, v pravé části webu jsou pak odkazy, které se vztahují jen k dané stránce. Na hlavní stránku se dostanete kliknutím na logo v záhlaví.

    Počítadlo


    Škola

    Co zde najdete

    ZSV

    Psychologie
    Sociologie
    Ekonomie
    Politologie
    Právo
    Filosofie

    Religionistika

    Religionistika
    Dějiny křesťanství
    Biblistika Starého zákona
    Biblistika Nového zákona

    Latina

    "Non est, sed erit."

    Historie

    Pomocné vědy historické
    Dějiny Hradce Králové
    Pravěk
    Starověké říše východu
    Starověké Řecko
    Starověký Řím
    Čechy ve středověku
    Raný středověk
    Vrcholný středověk
    Čechy v novověku
    Raný novověk
    Čechy do 2.sv.v.
    Svět do 1.sv.v.
    První světová válka
    Druhá světová válka
    Čechy po 2.sv.v.
    Studená válka

    Kompletní zápisy

    ZSV
    Religionistika
    Dějiny lidstva

    Ke stažení

    ZSV v pdf
    Dějepis v pdf

    Externí odkazy

    Matematika Polopatě
    Dějepis.com