Čechy po druhé světové válce

Obsah

Poválečný vývoj v ČSR (Košický vládní program, Státoprávní uspořádání, Benešovy dekrety, Květnové volby, Vrchol vládní krize v únoru 1948, Vznik Svazu československé mládeže, Základ totalitního režimu, ČSR za stalinismu, Destalinizace v ČSR)
Pražské jaro
Normalizace (První fáze, Charta 77)

ČSSR v roce 1989 (Rozpad federace, Česká republika)

Poválečný vývoj v ČSR

květen – únor 1948 obnoven stát Čechů a Slováků (29.6.1945 - ztráta Podkarpatské Rusi)

vytvářen lidově demokratický režim (ve skutečnosti omezení demokracie)

válkou poškozené hospodářství, znehodnocena měna - obnova hospodářství – přechod z válečné výroby na mírovou

Košický vládní program

po válce rozhovory mezi londýnskou a moskevskou emigrací – březen 1945

měla být založena prozatímní národní shromáždění, které měla potvrdit prezidenta republiky

prezident jmenuje novou vládu

vláda a národní shromáždění připravily v nejkratší možné lhůtě volby do Ústavodárného shromáždění

zmiňuje se zde také česko-sovětská smlouva z 12.12. 1943 o vzájemné pomoci, přátelství a poválečné spolupráci - orientace na SSSR

Slováci jsou svébytný národ - mají vlastní národnost

řeší se zde i otázka kolaborantů (z toho vychází i Benešovy dekrety)

Státoprávní uspořádání

Košická vláda složena z emigrantů

1945 ČNR zrušena z podnětu SSSR - na Slovensku byly ale nejvyšší orgány SNR a Sbor pověřenců - asymetrický model

široká pravomoc národních výborů

zdůrazňována kontinuita Československa z roku 1920, ale prezidentské dekrety ji postupně značně pozměňovaly

nová koalice - Národní fronta Čechů a Slováků (NF)

prozatímní vláda v čele se Zdeňkem Fierlingerem

pravicové strany zde nebyly – byly úplně zakázány

politické strany

Československá strana sociálně demokratická (ČSSD)
Československá strana národně socialistická (M. Horáková ČSNS)
Československá strana lidová (ČSL)
Komunistická strana Československa (KSČ)
Komunistická strana Slovenska (KSS)
Demokratická strana (DS)

na Slovensku nebyli lidovci (Tiso byl odsouzen k smrti)

NF - uzavřený systém, vznik strana s jejím souhlasem, legální opozice byla nepřípustná, vedoucí postavení komunistů

revoluční odborové hnutí (ROH) - jednotné odbory, podíl na formování hospodářské politiky, v čele Antonín Zápotocký

Benešovy dekrety

do října 1945 funkci zákonů plnily dekrety prezidenta republiky - Benešovy dekrety - národní očista – postih za zločiny spáchané před jejím vyhlášením

z roku 1945 dekrety o potrestání nacistických zločinů, zrádců, kolaborantů - malý a velký dekret

mimořádné soudy, popravy (trest smrti – K. H. Frank, slovenský prezident – J. Tiso, ministerský předseda – V. Tuka, doživotní vězení – R. Beran, J. Stříbrný, J. Syrový)

dekrety o znárodnění - zcela rozhodnutím vlády znárodněn majetek Němců, zrádců, kolaborantů, znárodnění klíčového průmyslu, závodů nad 500 zaměstnanců, bank a pojišťoven - soukromý zůstal malý a střední průmysl, stavebnictví, velkoobchod

dekrety řešící osudy německé a maďarské menšiny v ČSR a dekret o závodních radách - orgány dělníků a zaměstnanců v závodech, účast v řízení, kontrola továren, velká pravomoc, silná pozice komunistů, celkem 89 dekretů

obnova národního hospodářství, vysokých škol, státních financí

etapa pozemkové reformy (do jara 1946)

zkonfiskovaná půda Němců, zrádců, kolaborantů (2 000 000 ha) byla přidělována zájemcům za nízkou cenu (výměra do 13 ha pro jednotlivce), osídlení pohraničních vesnic

28.10.1945 Prozatímní národní shromáždění - E. Beneš potvrzen ve funkci prezidenta

jmenována „staronová“ vláda (důležitá ministerstva v rukou komunistů)

Květnové volby

květen 1946 1. parlamentní volby (volby do ústavodárného shromáždění)

v Čechách vítězství KSČ (40%, cca 2 000 000 hlasů)

výsledky

KSČ
Československá strana národně socialistická
Československá strana lidová
Sociální demokracie (na Slovensku na 4. místě Demokratická strana)

předsedou vlády byl Klement Gottwald, místopředseda vlády Petr Zenkl (NÁR SOC)

ministerstva v rukou komunistů - ministerstvo vnitra (Václav Nosek), ministerstvo zemědělství, ministerstvo informací

bez politické příslušnosti - ministr obrany Ludvík Svoboda, ministr zahraničí Jan Masaryk

odlišnost představ stran o dalším vývoji

1947 – 1948 dvouletý plán obnovy národního hospodářství

chtěli překročit předválečnou výrobu o 10%, industrializace Slovenska

problémy obnovy - zaostávání průmyslu, spory mezi demokratickými stranami a KSČ, pokles výroby, růst cen

na nátlak SSSR by odmítnout Marshallův plán

v roce 1947 bylo sucho a neúroda

prohloubení problémů, nedostatek potravin, černý trh, nespokojenost

návrh komunistů na milionářskou dávku – zvláštní daň pro bohaté (vybralo se velmi málo peněz, ale byl to populistický krok)

cesta k politické krizi NF – plány KSČ na převzetí moci, mobilizovat masy

opora KSČ - Sbor národní bezpečnosti (SNB), organizace provokací, vliv SSSR

rozklad NF - porušování demokratických principů, vznik opozice, kritika záměrů KSČ

Duben 1947 návrh revize 1. pozemkové reformy a parcelace statků nad 50 ha

Vrchol vládní krize v únoru 1948

požadavky KSČ na další znárodnění

spor o hradecký program - ministr zemědělství Julius Ďuriš (KSČ) v Hradci Králové

v polovině února 1948 ministr vnitra Václav Nosek nahradil 8 členů SNB komunistickými představiteli

20.2.1948 demise ministrů stran národně socialistické, lidové, slovenské demokratické - bez sociálních demokratů, ministra Svobody a Masaryka

předpoklad, že prezident demisi nepřijme a donutí Gottwalda k další spolupráci

Manifestace na Staroměstském náměstí - vznik ozbrojených lidových milic v závodech, akčních výborů NF

22.2.1948 sjezd závodních rad, sjezd rolnických komisí (požadavek znárodnění, pozemkové reformy), ozbrojování

24.2.1948 jednohodinová generální stávka

do 25.2. 1948 Beneš odolával tlaku

demonstrace na Staroměstském náměstí, hrozba občanskou válkou i sovětskou intervencí) X studentská protidemonstrace, pochod na Hrad

kapitulace – demise Benešem přijata

jmenována nová vláda, (obrozené NF) navržená Gottwaldem

10.3. 1948 - její člen Jan Masaryk za neobjasněných okolností zemřel

komunistický puč – převzetí moci komunisty, definitivní konec demokracie

KSČ zabrala ministersterstva, úřady, armádu, policii, strany, školy

Vznik Svazu československé mládeže

SČM

od dubna 1949 Československý svaz mládeže (ČSM)

místo Junáka organizace Pionýr – sovětský vzor

Svaz československo-sovětského přátelství (SČSP)

Základ totalitního režimu

březen – duben 1948 2. znárodnění

podniky nad50 zaměstnanců

zákon o nové pozemkové reformě (nad 50 ha)

95% průmyslu v socialistickém sektoru

zákon o všeobecném národním pojištění, o jednotné škole – Zdeněk Nejedlý

do konce 1948 odstraněn soukromý sektor, likvidace řemeslníků a živnostníků, náhrada komunálními podniky

ústava 9. května - základ totalitního režimu, lidově demokratická republika

občanské a ústavní svobody proklamovány, ale ve skutečnosti potlačovány

květen 1948 1. nedemokratické volby - jediná společná kandidátka NF, nový parlament (70% komunistů)

2.6. 1948 abdikace těžce nemocného prezidenta E. Beneše

nový prezident Klement Gottwald, předseda vlády Antonín Zápotocký

masový nábor do KSČ (i násilný), jediný veřejný projev nesouhlasu – XI. Všesokolský slet v Praze v červnu 1948, ale byly provedeny zásahy proti Sokolu

září – říjen 1948 zákon o táborech nucené práce pro politicky nepohodlné osoby

6.10. 1948 zákon na ochranu lidově demokratické republiky - „Kdo nejde s námi, jde proti nám.“

ČSR za stalinismu

1948 – 1953

despotický totalitní režim, označován jako socialistický, snížení počtu nekomunistických stran, moc v rukou úzké skupiny funkcionářů KSČ

nejdéle vzdorovala režimu katolická církev - pražský arcibiskup, kardinál – Josef Beran (1888-1969)

po roce 1948 internován, od 1965 v Římě - styky s Vatikánem

v červnu 1949 vydal Pastýřský list – protest proti zásahům do života církve

začlenění do sovětského bloku - úplná podřízenost SSSR, jediný stalinský model systému

přestavba průmyslu (strojírenský, zbrojní výroba, obchod – orientováno na SSSR), - marxismus-leninismus x masarykismus

1949 zákon o vzniku Jednotných zemědělských družstev (JZD) - násilná kolektivizace (1. vlna 1949-1953)

generální linie výstavby socialismu – vytyčena na IX. sjezdu KSČ (1949)

1. pětiletka (1949-1953) - hospodářský plán vzrůstu průmyslu o 57% stavebnictví o 130%

zvýšení úkolů v těžkém a zbrojním průmyslu na úkor spotřebního zboží, zemědělství – pokles životní úrovně

1953 měnová reforma – diferencovaná výměna peněz (5:1 až 50:1)

růst role Bezpečnosti (StB) – bez kontroly, rozvrat právního řádu – masová nezákonnost

zkonstruované politické procesy - proti „skrytým třídním nepřátelům a škůdcům“

justiční vraždy - 1949 popraven gen. Heliodor Píka (příliš toho věděl)

1950 popravena národně socialistická poslankyně JUDr. Milada Horáková - za pomoci sovětských expertů hledání nepřítele i ve vlastních řadách KSČ

1952 popraven gen. taj. KSČ Rudolf Slánský, politik Vladimír Clementis

1954 proces proti slovenskému buržoaznímu nacionalismu - uvězněni G. Husák, L. Novomeský

emigrační vlna na Západ – vznik 3. odboje v zahraničí

Destalinizace v ČSR

1953 volby – prezidentem Antonín Zápotocký, předseda vlády Viliam Široký, 1. tajemník Antonín Novotný

v roce 1953 umřel Stalin

u nás ještě dobíhaly politické procesy

1956 – XX. sjezd – odsouzení kultu osobnosti

nová vlna destalinizace - počátek soudních rehabilitací nevinně odsouzených

rehabilitován G. Husák, L. Novomeský

odstoupil V. Široký, nový premiér Jozef Lenárt - diskuze o reformě společnosti – v tisku, nové zákoníky, trestní řád

1967 politická krize - červen IV. sjezd československých spisovatelů - tvrdá kritika byrokratické nadvlády ve společnosti - Novotného protiútok

zákaz zveřejnit sjezdová jednání, ze strany vyloučen Ludvík Vaculík, Ivan Klíma, Milan Kundera, zánik Literárních novin, růst napětí, studentské demonstrace (VŠ)

rozdíly v KSČ – progresivní x konzervativní síly - leden 1968 Novotný odvolán z funkce 1. tajemníka KSČ, nahrazen Alexandrem Dubčekem

Pražské jaro

1953 volby – prezidentem Antonín Zápotocký, předseda vlády Viliam Široký, 1. tajemník Antonín Novotný

v roce 1953 umřel Stalin

u nás ještě dobíhaly politické procesy

1956 – XX. sjezd – odsouzení kultu osobnosti

1960 - přejmenování ČSR na ČSSR, nová ústava

v letech 1962-1967 nastala hospodářská reforma - ministr financí Ota Šik

zrušení plánování, uvolnění, hospodářství se řídilo trhem, důraz na kvalitu a prodejnost

v roce 1962 byl amnestován Husák, v roce 1963 plně politicky rehabilitován

1967 – 4. sjezd spisovatelů (vadilo jim byrokratismus, censura, hospodářství) - Hrubín, Ludvík Vaculík, Milan Kundera, Ivan Klíma

reakce - zákaz lidových novin, persekuce spisovatelů

štěpení uvnitř komunistické strany – od konzervativců se začínali odštěpovat reformní komunisté

leden 1968 – z funkce 1. tajemníka UVKSČ bylů odvolán Antonín Novotný a byl nahrazen Alexandrem Dubčekem

vznik K231 (klub nespravedlivě odsouzených), obnoven byl Skaut, Junák

červen 1968 – Novotný byl nahrazen ve funkci presidenta Ludvíkem Svobodou, předsedou vlády byl Oldřich Černý, dále Gustav Husák, Ota Šik, Lubomír Štrougal, Čestmír Císař a Zdeněk Mlynář

v dubnu 1968 na zaseání UVKSČ byl přijat Akční program - přijal nějaké závěry, přinesl nějaké politické změny

od května 1968 projevy krise – spisovatelé (Ludvík Vaculík a spol.) vydávají prohlášení Dva tisíce slov – kritizovalo pomalost reforem, to vyvolalo obavy Kremlu

setkání představitelů komunistických stran v Drážďanech, pak ve Varšavě – Ultimativní Varšavský dopis – výzva k ukončení kontrarevoluce, reakce UVKSČ bylo odmítnutí

na další setkání v srpnu byli pozváni pouze konzervativní komunisté v Čierné nad Tisou, pak v Bratislavě – Zvací dopis – inicioval pozvání vojsk zemí Varšavské smlouvy do ČSSR

Zvací dopis podepsali Vasil Biľak, Alois Indra, Antonín Kapek, Drahomír Kolder, Oldřich Švestka

21. srpna – vstup vojsk Varšavské smlouvy – Rusko, Maďarsko, Polsko, Bulharsko, Německo (Německo nakonec na naše území nevstoupilo)

22.8. – mimořádný sjezd KS v ČKD, pak následovalo zatčení reformních komunistů a odvezeni do Moskvy (Dubček, Josef Smrkovský, Oldřich Černý, Kriegel – nepodepsal

Josef Pavel - reformní komunista, utekl do Itálie

za reformními komunisty přijel president gen. Svoboda – donutil Moskvu, aby je pustila (ale až po podepsání Moskevských protokolů – souhlas s obsazením vojsky Varšavské smlouvy) - jediný kdo nepodepsal byl Kriegel

v říjnu byla podepsána smlouva o dočasném pobytu vojsk na našem území (nakonec zde byla až do roku 1991)

Normalizace

První fáze

od srpna 1968 až do dubna 1969

poměry nebyly tak vyhrocené, lidé ještě doufali v obrat (např. Jan Palach, dále Jan Zajíc)

prvním tajemníkem UVKSČ místo V.Biľaka se stalGustav Husák

1969 - nová ústava - pijala zákon o federaci (Národní shromáždění se přejmenovalo na Federální národní shromáždění)

v dubnu 1969 odešel Dubček a jeho funkci získal Gustav Husák

rozdíl mezi tajemníkem KSČ (předseda strany) a prvním tajemníkem UVKSČ (předseda představenstva strany - později Generální tajemník UVKSČ)

po nástupu Husáka se obě funkce sjednotily

1975 odstoupil gen. Svoboda z prezidenské funkce, na jeho místo nastoupil Gustav Husák

utužení vztahů se Sovětským svazem - nová smlouva o Česko-sovětském přátelství

probíhaly prověrky členů strany, hospodářsky návrat k plánovanému hospodářství

Poučení z krisového vývoje - brožura plná protichůdných a rozporuplných vysvětlení vývoje po roce 1968

1980 soubor opatření k nápravě – budování atomových elektráren (Dukovany, Temelín)

1986 schváleny Zásady přebudování hospodářského mechanismu - 1. krok k reformě

1969-1972 persekuce představitelů opozice - disentu - represe, vznik samizdatu (strojopisy necenzurovaných děl - edice Petlice, Expedice)

Charta 77

volné a neformální sdružení lidí, kteří nesouhlasili s nedodržováním lidských práv u nás

občanská iniciativa proti nedodržování práv po podpisu Závěrečného aktu KBSE

první mluvčí - Václav Havel, dále Jan Patočka, Pavel Wonka

vyrůstala ze zázemí solidarity a přátelství lidí, kteří sdílejí starost o osud ideálů, s nimiž spojili svůj život a práci

kritika potlačování práv

svoboda projevu
svoboda od strachu - lidé se báli vyjádřit svůj názor
právo na vzdělání - děti dopláceli na nesouhlas jejich rodičů s komunismem (otec odmítl členství ve straně - děti nemohly na vysokou školu)
právo na informace - zákaz přijímat jakékoliv informace a myšlenky (zahraničí)
žádný filozofický nebo politický názor či směr nesměl být v rozporu s komunistickou ideologií

v zahraničí vznikalo několik podporujících institucí

po dosažení cíle, jímž bylo svržení komunistické totality, skupina ztratila svůj význam - 3. listopadu 1992 byla na setkání mluvčích v Praze oficiálně činnost Charty 77 ukončena

reakce vlády na objevení Charty 77, která kolovala v samizdatové formě po Československu a která byla v plné formě otištěna v řadě zahraničních deníků, byla ostrá - oficiální tisk označil manifest za "protistátní, protisocialistické, demagogické a hanlivé psaní"

jednotliví signatáři byli popisováni jako „ztroskotanci a samozvanci“, „věrní služebníci a agenti imperialismu“, „zkrachovaní politici“ a „mezinárodní dobrodruhové“- byli postiženi řadou represí - někteří byli vyhozeni z práce, jejich dětem bylo odepřeno studium na školách, přišli o řidičské průkazy, byli nuceni k emigraci či jim byla odebírána občanství, někteří byli také zadržováni státní policií, souzeni a vězněni

v některých případech jim byly vyvlastňovány jejich nemovitosti, řada členů Charty 77 byla nakonec přinucena ke spolupráci s StB

ČSSR v roce 1989

1985 - v SSSR nastupuje Gorbačov

Perestrojka (Přestavba) - uvolnění poměrů, méně censury, více kvalifikovaných pracovníků na vedoucí místa

generálním tajemníkem UVKSČ se stává Milouš Jakeš - nekulurní a neiteligentní projevy v televizi

1988 - 21. srpen - první masová veřejná demonstrace od roku 1969, další demonstrace propukla 28.10. - v Rudém Právu vyšel článek o Masarykovi, který byl relativně nezkreslený

10.12. byla demonstrace na výročí přijetí Deklarace lidských práv

1989 - od 15. - 21.1. tzv. Palachův týden - demonstrace, poslední tvrdé zásahy policie, hojná účast Chartistů a studentů, pár dalších lidí

Petice proti porušování lidských práv - v relativně krátké době podepsalo asi 40 000 lidí

21.8. a 28.10 další demonstace , 9.11. 1989 padla v Berlíně Berlínská zeď

12.11. byla svatořečena v Římě Sv.Anežka Česká - v Českých zemích probíhaly mše, další forma protestu

17. listopad - studentská demonstrace ve 16:00 na pražském Albertově (výročí úmrtí Jana Opletala - 17.11. 1939), z Albertově šel průvod na Vyšehrad, potom se měl rozejít, ale nerozešel se

vrátili se na Národní třídu - rozehnáno policejními složkami

18.11. 1989 - studenti Fakulty žurnalistiky a pak DAMU vyhlásili protestní stávku, pak se připojili pražští herci, divadla přestávala hrát

v noci z 18. na 19.11. v Činoherním klubu bylo ustanoveno Občanské Fórum, v čele OF stál Václav Havel

na Slovensku byla podobná organisace - Veřejnost proti násilí

pak se demonstrace přesunuly na Letenskou pláň, mohli znovu vystupovat umělci, persekuovaní lidé - (Marta Kubišová, Jaroslav Hutka, Karel Kryl, Alexander Dubček, kněz Václav Malý)

21.11. jednání Občanského fóra s předsedou vlády Ladislavem Adamcem

24.11. rezignoval z funkce Generálního tajemníka Miloš Jakeš

vedoucí úloha KSČ již byla dále neudržitelná - 29.11. Federální shromáždění vyškrtlo z ústavy ustanovení o vedoucím postavení KSČ v ČSR

7. prosince 1989 navrhl Ladislav Adamec novou vládu se složením 16 komunistů a 5 nekomunistů, tu Federální shromáždění zavrhlo

10. prosince ustanovena Vláda národního porozumění ve složení 10 komunistů a 11 nekomunistů, předsedou vlády byl Marián Čalfa

1989 odstoupil Husák, referendem byl zvolen Václav Havel

v únoru 1990 bylo zrušeno StB, dále byla zrušena Národní fronta, byl přijat zákon, který rehabilitoval persekuované režimem

restituční zákon - navracel zabavený či znárodněný majetek soukromníkům

Michal Kocáb - dojednal odchod sovětských vojsk z ČSR (odešli do roku 1991)

změna názvu státu - pomlčková válka, nejdříve byl vypuštěno slovo "socialistická"

1991 - vznik Česko-Slovenská federativní republika, platil asi měsíc

pak se prosadil název Česká a Slovenská federativní republika (ČSFR)

v červnu 1990 probíhaly první svobodné volby - 50% hlasů získalo Občanské fórum, na základě výsleků voleb byla sestavena druhá vláda - Vláda Národní oběti

z Občanského fóra pak vznikla ODA (Občanská demokratická aliance), ODS, ČSSD, KDU-ČSL (Josef Lux), Strana zelených, Komunistická strana Čech a Moravy, dále Republikánská strana (krajní pravice) , na Slovensku bylo HZDS (Hnutí za demokratické Slovensko - Vladimír Mečiar)

Rozpad federace

červen 1992, do těch vstoupily všechny nově vzniklé strany

ČSSD získala pouze 8%, KSČM získala pouze více jak 5%

pak probíhala jednání o rozpadu obou republik

25. listopadu - zákon o zániku federace, federace měla zaniknout 31. prosince 1992

1.1.1993 už existovaly dvě republiky, na slovensku byl premiérem Vladimír Mečiar, presidentem se stal Kováč, u nás byl president Václav Havel

Česká republika

1992 - zahájeno 1. kolo kuponové privatizace

únor 1991 – vznik Visegrádské trojky – spolupráce Československa, Polska, Maďarska dohoda o koordinaci kroků k integraci do Evropského společenství

1994 – podepsána Středoevropská dohoda o volném obchodu (CEFTA) v Praze

1992 – voby v Čechách - vítězství ODS, Václav Klaus na Slovensku HZDS (Hnutí za demokratické Slovensko), Vladimír Mečiar

ČR členským státem UNESCO = organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu

od 30.6.1993 – členem Rady Evropy

od 1994 – účast na projektu Partnerství pro mír

1.5.1995 – dohoda o přidružení ČR k Evropské unii

květen-červen 1996 - 1. parlamentní volby v ČR - paritní vláda - premiér Václav Klaus

koaliční dohoda ODS (Klaus), KDU-ČSL (Lux), ODA (Kalvoda)

18.12.1996 – ustavující schůze Senátu ČR (předseda Pithart)

1997 – zahájeny rozhovory o vstupu do NATO (přijetí na jaře 1999), o členství do EU (2003)

od října 1997 – vládní krize - demise Klausovy vlády, premiérem Josef Tošovský, nová vláda 1998

léto 1998 – nové volby, vítězství ČSSD, premiér Miloš Zeman (opoziční smlouva ČSSD a ODS)

Čechy po druhé světové válce

Obsah

Poválečný vývoj v ČSR

Košický vládní program

Státoprávní uspořádání

Benešovy dekrety

Květnové volby

Vrchol vládní krize v únoru 1948

Vznik Svazu československé mládeže

Základ totalitního režimu

ČSR za stalinismu

Destalinizace v ČSR

Pražské jaro

Normalizace

První fáze

Charta 77

ČSSR v roce 1989

Rozpad federace

Česká republika

Rozcestník

Ostatní

Uspořádání webu

Počítadlo

Škola

ZSV

Religionistika

Latina

Historie

Kompletní zápisy

Ke stažení

Externí odkazy