Starověké říše východu

Obsah

Vznik starověkých říší východu
Mezopotámie
Sumerové
Akkadská říše
Asyrská říše
Babylónská říše (Starobabylonská říše, Středobabylonská říše, Novobabylonská říše)
Chetitská říše
Egypt (Archaické období, Stará říše, Střední říše, Nová říše, Pozdní Egypt, Kultura Egypta)
Persie
Indie (Harappská kultura, Magadhská říše, Maurijska říše)

Čína (Období válčících státu, Dynastie Čchin, Dynastie Chan

Vznik starověkých říší východu

4000 (3000) př.Kr. až 476 po Kr.

vznik prvních států

Přední východ, S Afrika, Dálný východ (Čína, Indie), Řecko, Řím

Předpoklady pro vnik států - rozvinuté zemědělství (dostatek vody), usedlý spůsob života, rozvoj řemeslné výroby, zpracování kovů, sociálně rozvrstvená společnost

státy rozdělujeme na 2 typy:

Staroorientální despocie - Egypt, Indie, Čína, Palestina, v povodí velkých řek Mezopotámie, despota - neomezený panovník ,závlahové zemědělství, společenská pyramida
Klasické státy - antické státy - u moře, 1. tisíciletí př. Kr., Řecko, Řím - antika

Mezopotámie

u řek Eufrat a Tygris

řecky mezos - mezi a potámos - řeka

oblast úrodného půlměsíce (Mezopotámie a Sýrie)

na severu více srážek, hory, na jihu zatopené bažiny

chyběl zde kámen, dřevo, kov - dovoz - v Mezopotámii jen hlína a rákos - základní stavební materiál

závlahové zemědělství - velký rozvoj zemědělsví, princip úrodného bahna

budovali nádrže, závlahy, -> někdo to musí řídit -> někdo to musí zaplatit

Chrámové hospodářsví - kněží vyberou úrodu a přerozdělí ji, zhruba třetina úrody musí zůstat na osivo

písmo psali na hliněné destičky, psaní rákosem

rozvoj hrnčířství, textilní výroby, vlnařství

Sumerové

na jihu Mezopotámie, městské státy: Uruk, Lagaš, Kiš, Eridn, Ur

rozlohou to byla města, ale každé město mělo svého vlastního panovníka

primitivní demokracie - shromáždění svobodných mužů, kteří volili úředníka

funkce panovníka se vyvynula z funkce velitele vojska, který v době bojů městský stát řídil - král

původní chrámové hospodářství se mění na palácové hospodářsví

hegemon - ten, kdo vládne nad někým jiným -> stát, který ovládal jiné městské státy

v Sumeru - stát Kiš

Akkadská říše

2350 - 2200 př.Kr.

J Mezopotámie - příchod Sumitů

2340 - palácový převrat - vlády se ujal sumitský úředník - sjednotil sumerské státy pod svou nadvládu -> sjednocený centralizovaný stát

Sargon I. Akkadský, jeho vnuk založil Ninive

2200 - říše podlehla nájezdům semitských kmenů (Butejci, Asyřané)

Asyrská říše

2000 - 612 př.Kr.

Staroasyrská říše

na začátku panovník měst Ašur, který sjednotil území kolem Ašuru - hegemon
Asýrie - důležitá obchodní křižovatka - proudili tu obchodníci do Malé Asie - tam zakládány Asyrské obchodní kolonie
vyváželi vlnu, cín, dováželi drahé kovy
roku 1800 Asýrie ovládnuta Babylonií (za vlády Chamurappiho)
mezi lety 1600 - 1350 byla Asýrie pod nadvládou říše Mitanni (kmen Churitů)

Středoasyrská říše

1350 se asyřané osvobodili - panovník Tigladpilesar I. - Asýrie získala někdejší slávu a moc, pak úpadek
1078 nadvláda Chettitů a pak Egypta

Novoasyrská říše

roku 911 se vlády chopil Tigladpilesar III.
Sargon II roku 722 zvítězil v boji o trůn mezi asyrskými kmeny - Sargonská dynastie
jeho syn dobyl roku 690 Babylon - vyplenil ho a ze získaného bohatství nechal postavit město Ninive - velké město s 15 vstupními branami, hradby dlouhé 12 km
Assarhadon - Sargonův vnuk, za jeho vlády největší rozmach, Asýrie ovládala Sýrii, Palestinu, Egypt, část Malé Asie, Irán, Babylónii
Aššurbanipal III. - milovník umění, nechal vystavět obrovskou knihovnu v Ninive - 25 000 hliněných tabulek
jeho synům se nepodařilo tak obrovskou říši udržet - 612 dobyto Ninive Babylóňany

Babylónská říše

Starobabylonská říše

1900 - 539 př.Kr.

na jihu prosperující zemědělství

Starobabylonská říše

vládce Chamurappi - Chamurappiho zákoník (1800 př.Kr.) - napsán klínovým písmem, Chamurappi ho přebírá od boha Marduka, odznaky vladařské moci

obyvatelé rozděleni do 3 skupin: awilové - nejbohatší, ti co měli pozemky a otroky, svobodní, plnoprávní, privilegovaní -> zásada oko za oko, zub za zub

muškéni - méně bohatí, neprivilegovaní, zavislé postavení na awilech - drobní zemědělci, vojáci -> zásada pokuty, jinak otroctví

otroci - nesvobodní, bezprávní

1600 ovládli Babylon Chetité

Středobabylonská říše

dynastie Kassitů

Novobabylonská říše

král Nabopollasar - roku 612 přemohl Asyřany (likvidace Ninive)

za krále Nabukadnesara největší rozkvět, ovládl Sýrii a Palestinu (Babylonské zajetí), velký rozkvět kultury

zdokonalil opevnění (3 pásy hradeb), Ištařina brána, Procesní cesta (od Ištařiny brány k chrámu boha Marduka), Semiramidiny visuté zahrady

Chetitská říše

Bedřich Hrozný - český badatel, rozluštil klínové písmo chetitů po 1. Světové válce, chetitština je 1. indoevropským jazykem, který se dochoval písemně

mocná říše kolem roku 1700 př.Kr., zpracovávali železo, chrámové, pak palácové hospodářství, velké hradby

do Malé Asie přišli okolo 3000 - 2000 př.Kr.

17. století - středem je město Chattušaš, ovládli Sýrii, Babylónii, Mitani

13. století - boje s Egyptem (Ramses II. a Chatušiliš) o Sýrii -> 1. mírová smlouva 1270, vzájemná spolupráce

roku 1200 přemoženi mořskými národy - např. Pelištejci

Starověký Egypt

na řece Nil, Dolní Egypt na severu (Gíza, Memphis)

Horní Egypt na jihu, města Veset (hrobky, údolí králů)

střídalo se období dešťů a sucha -> zachycování vody, závlahový systém, centrálně řízený stát

Archaické období

rok 3150 př.Kr.

Meni - celistvé území Horního Egypta dobylo oblast Dolního Egypta (rodnější, významější)

k Nilu se stahovali zemědělci ze Sahary, vesnice stavěli na kopcích kvůli povodním Nilu

rolníci měli povinnost se starat o kanály, kdo se o ně nestaral, byl potrestán smrtí

hlavní město Memphis, vezír - správce oblastí, výběrčí daní, dozorci, soudci

otroci - nebylo jich moc, byli majetkem panovníka - při stavbách, práce v kamenolomech, dolech

ženy - rovnoprávnost

Stará říše

2700 - 2180

faraon Džoser - jako první si nechal postavit pyramidu, ovládnul Sinaj a Núbii

po něm nastaly nástupnické boje -> oslabení panovnické moci

zaveden úřad správce horního egypta - měl velký vliv - snaha obnovit panovnickou autoritu v Horním Egyptě

rozklad správního systému - zánik Staré říše

Střední říše

2000 - 1800 př.Kr.

Egypt znovusjednotil Mentuhotep II. - panovník ve Vesetu, zajistil a upevnil situaci (hospodářsky i politicky)

na S vybudována soustava pevností na ochranu proti cizím kmenům - Vládcovy zdi

v období největších povodní se stavěly pyramidy - byl dostatek všeho, střední říše potom upadla právě díky ústupu záplav Nilu

dlouhodobé nástupnické spory - nebylo určeno, který syn se má stát faraonem - intriky - spoluvladaři

poté si museli panovníci vybírat následovníky za svého života - upevnění centrální vlády

17. století př.Kr. - vpád Hyksósů - používali lepší vojenské vybavení, válečné vozy

Dolní Egypt byl dobyt, založeny nové dynastie

Ahmose - zreorganizoval vojsko, začal také používat válečné vozy, vyhnal Hyksósy

Nová říše

17.(16. století ) - 8.století př.Kr.

faraon Ahmose sjednotil Egypt, hranice byly posunuty až k dnešní Sýrii, obnova Egypta

sídlo ve Vesetu, největší rozkvět

Hatšepsovet - významná královna (15. století př.Kr.)

22 let její vlády - 22 let míru, žádná povstání ani války, nejprve byla regentkou svého syna Thutmose III.

obchodní výpravy (Sinaj, Kréta), stavby, nádherné chrámy, obrovský rozkvět Egypta

Thutmose III. - nechal zničit všechny chrámy, nápisy a sochy, které dala postavit Hatšepsovet

byl to velký válečník, za jeho vlády byla rozloha Egypta největší (až k Mezopotámii)

Amenhotep IV. - za jeho vlády náboženská reforma - nárust moci velekněžích, povolil uctívání jednoho boha - Atona, na jeho počest si pak změnil jméno na Achnaton

nevěnoval přílišnou pozornost útokům, nakonec byl zavražděn - konec kultu boha slunce Atona Tutanchamon - známý díky nevykradené hrobce v údolí králů (objevili Britové, r.1922)

nastoupil na trůn v devíti letech a v 18 letech umřel, vládl za něj jeho vojevůdce Haremheb - pak se stal novým faraonem, pak jmenoval nového faraona Ramesse - nová dynastie

Ramesse II. Veliký - bitva u Kadeše (v Sýrii)

První mírová smlouva - mezi Chetity a Egyptem - 13. století př.Kr.

Ramesse III. - boje proti mořským národům, hospodářská krize, Egypt se posléze rozpadl na několik samostatných území

Pozdní Egypt

nadvláda cizinců

Asyřané - 7. století př.Kr. - vláda místodržících, centrum v Sájích, ti se potom osamostatnili - Sajská dynastie

Peršané - 525 b. u Pelusia - zánik Sajské dynastie, Peršané se chovali v Egyptě bezohledně - četná povstání, krutě potlačena

Alexandr Makedonský - 332 - vítán jako osvoboditel před Persií

Ptolemaios - 305 př.Kr. - jeden z Alexandrových generálů (diadochů), učinil se vládcem Egypta, Egypt helenistickým státem, poslední ptolemaiovská dynastie

v Alexandrii byla za ptolemaiovců bohatá knihovna, na ostrově Faros jeden ze sedmi divů světa: Maják na ostrově Faru

3. století př.Kr. byl Egypt nejmocnějším státem východního středomoří

Kleopatra VII. - poslední z ptolemaiovců, měla vládnout s bratrem, ale ten ji vyhnal

Alexandrijská válka - konflikt Ptolemaia s Caesarem - Kleopatřin bratr zemřel a Velká knihovna vyhořela

Kleopatra si sňatkem s Caesarem zajistila nezávislost Egypta na Římu, po jeho smrti si vzala Marca Antonia

bitva u mysu Actia - 31. př.Kr. - Marcus Antonius a spojená egyptská flotila byla poražena Octavianem Augustem - Kleopatra a Marcus Antonius poté spáchali sebevraždu

konec ptolemaiovské dynastie a také nezávislosti Egypta - roku 30. př.Kr. se stal Římskou provincií

Kultura Egypta

Náboženství

polytheismus, bohové Re, Hathor, Aton, Usir, Anup, Suteh, Ptah
bohové měli buď lidské hlavy (antrpomorfní), nebo hlavy zvířecí (zoomorfní)
egypťané měli v úctě kočky, krávy a krokodýly - posvátná zvířata, mumifikace

Mumifikace

nejjednodušší byla do písku (a nejlevnější), dražší byla balsamováním - orgány, mozek a vnitřnosti byly vyjmuty
mumifikováni byli pouze vládci a bohatí lidé, do hrobu s sebou měli také knihy mrtvých - praktické rady, jak se zachovat v posmrtném životě

Písmo a literatura

hieroglyfy, rozluštěny díky Rosetské desce (Francois Champollion, 1822)
tři typy písem - hyeroglify, hératické a pak běžné démotické písmo (lidové, démos = řecky lid)
byly tam hireoglyfy a řecke písmo - dvojjazyčný text
primitivní inkoust (šťáva z ořechů a saze)
památky: Knihy mrtvých, Knihy moudrých rad do života, texty pyramid, rakví, průvodce podsvětím, také Achnatonův hymnus na Slunce
písařské řemeslo bylo velmi ceněné - písmo bylo složité a člověk se ho musel dlouho učit

Vědy

matematika, geometrie - stavitelství, desítková soustava, rovnice o 1 neznámé
astronomie - pro výpočet záplav, lékařství - mumifikace

Umění

malířství, sochařství, hlavu a nohy sochal z boku, tělo zepředu
neznali perspektivu
fresky: pyramidy, skalní hrobky

Architektura

pyramidy, mastaby - hrobka ve tvaru komolého jehlanu, skalní hroby a chrámy, údolí králů - Veset
vstupní brána - pylon, alejí sfing spojena s nádvořím, nádvoří lemováno sloupy
hypostylový sál - vstup pouze kněžím

Persie

hlavní město Persepolis

velká hlavní silnice, klínové písmo, měli poštu, vyspělá říše

největší říše tehdejšího světa

dnes se mluví novopersky v Iránu

klínové písmo rozluštěno přes perštinu

Kyros Veliký - sjednotil Perskou říši

Dareios I. vedl neúspěšnou invazi do Řecka roku A.C. 490

velkokrál Xerxes vedl druhou neúspěšnou invazi do Řecka roku A.C. 480

Dareios III. - za něho byla říše dobyta Alexandrem Velikým (A.C. 331)

Indie

název podle řeky Indus

zemědělství - rýže, obilniny, domestifikace slona

a severu poloostrova pohoří Himaláje - ochrana, izolovaný vývoj, zadržují srážky od moře

pětiříčí – provincie „Pandžáb“

Harappská kultura

2300 – 1700 př.Kr.

v povodí Indu, přes sto sídlišť (Harappa, Mohendžo-dáro)

všechna města podle stejného stavebního řádu

každé město mělo citadelu a vlastní město
domy z vypálených cihel, uspořádány v pravoúhlých ulicích
koupelny, splachovací WC
výborný kanalizační systém
bazény

jednotné míry a váhy (výhodné pro obchod)

protoindické písmo (pečetě), pak už se kultura nevyvíjíjela

Magadhská říše

A.C. 600-400

v povodí řeky Gangy

nebyla jednotná, skládala se z několika větších mest, která bojovala o nadvládu

hegemonem se stalo město Magadhat

Buddhovo období

poslední velkou říší před příchodem Alexandra Velikého (Makedonského) - poslední říše byla po smrti Alexandra

Maurijska říše

A.C. 321-185

zakladatelem byl král Čandrachupta

nejvýznamnějším panovníkem byl jeho syn Ašóka

za vlády Ašóky největší rozmach říše (dobyl Nepál a Afghánistán)

při válečných výpravách zahynuly tisíce lidí – Ašóka se obrátil na buddhismus

spojeno s obrovským rozvojem řemesel, obchodu, stavebnictvím, avlažovací systémy, péče o poddané, stavěl nemocnice

péče o chudé občany, nechal vytesat zákony a nařízení na sloupy a skály po cele zemi

po jeho smrti se Indie rozpadla na drobná území, která byla spravována různými rody

Starověká Čína

byla izolovaně vyvíjena (oddělena pohořími, moři)

Chuang-Che a Jang-c´tiang - největší koncentrace lidí (Žlutá řeka)

státní útvary vznikaly od 21.století A.C.

první sjednoceni pod nadvládu dynastie Chou [čou] v11 stol. A.C.

rozpad říše v 8 století A.C.

panovník říše byl Syn nebes

Období válčících státu

výroba hedvábí (mezi 5. - 3. stoletím A.C.)

rozšíření těžby a zpracováni železa

nejbohatší vrstva byli největší vlastníci půdy - přepychové paláce

Dynastie Čchin

A.C. 230

vytvořila v Číně první centralizovaný stát

rvní panovník byl Jing Čeng - první Císař

začal vládu zabavením zbraní v podmaněných státech - byly z nich odlity zvony a 12 soch, jimiž si vyzdobil svůj palác

zavedl jednotné znakové písmo, zákony, započal se stavbou velké čínské zdi na ochranu státu (vysoká 10m, široká 6m)

původní stavba zdi trvala deset let a byla dlouhá 4km

stavěl síť silnic pro přesuny vojska

statni aparát - příslušníci rodové šlechty aristokracie

nechoval se dobře k poddaným – hodně kritizován, největší jeho odpůrci byli konfuciáni, podle toho se k nim stavěl

po jeho smrti pokračoval v podobném stylu jeho bratr

v roce A.C. 206 byla dynastie svržena

dynastii Cchin vystřídal jeden z povstalců, který se podílel na svržení dynastie

Dynastie Chan

202 A.C. – 220 A.D.

poslední starověká Čínská dynastie

Čína získala území dnešní rozlohy

známé čínské vynálezy - hedvábí, střelný prach, kompas, papír, porcelán, koření

hedvábná stezka - obchodní stezka mezi Čínou a Evropou