m
Obsah
m (m)
Doba krlovsk
Doba msk republiky (Politick zzen, Ovldnut Itlie)
Punsk vlky (1. Punsk vlka, 2. Punsk vlka, 3. Punsk vlka, Makedonsk vlky)
Krize msk republiky (Pozemkov reformy brat Gracch, Politick strany v m, Vlka se spojenci, Spartakovo povstn)
Prvn triumvirt (Caesarova diktatura)
Druh triumvirt
msk imprium za principtu (Octavianus Augustus)
Julijsko-claudijsk dynastie
Flaviovci
Adoptivn csai
Krize mskho impria (Vojent csai, m za domintu, Znik zpadomsk e)
Kultura v antickm m (Filozofie, Literatura, Architektura, Nboenstv)
m
Apeninsk poloostrov (Apeniny se thnou stedem poloostrova), na S Pdsk nina, hospodaen pi pobe v okol ma a na jihu
sever Apeninskho poloostrova byl bohat na eleznou rudu
12. - 11. stolet A.C. - pchod indoevropskch kmen Latin (vznamn italick kmen), Samnit, Sabin - zakldn vesnickch osad - pvodn kolem ma (tvo jeho zklad)
Etruskov
7. 6. stolet A.C. pili Etruskov z vchodu, osdili SV oblast
mstsk stty, kter dil krl
obliba veejnch her, kosk zvody
znali lidskou anatomii (medicna, vtili z vnitnost)
vili v posmrtn ivot (budovali nekropole - msta mrtvch)
dob zemdlci - zrodovn Apeninskho poloostrova - na svazch terasovit pole
odvodovn bain - vynikajc zpracovatel kov (vroba, vvoz bronzu, stbra a zlata)
tak dob vlenci - stety s okolnmi kmeny
A.C. 474 - bitva u Km - nmon bitva proti ekm, Etruskov ji prohrli
v 5. stolet padek Etrusk - toky Kelt ze S, ostatnch italickch kmen
v roce A.C. 265 bylo eky dobyto posledn etrusk msto
m
vznikl spojenm 7 pahork (Capitol, Palatin)
mezi nimi moly, kter Etruskov vysuili - Forum romanum
palc na Capitolu zasvcen bohyni Juno, Minerv a bohu Jupiterovi
Sloen obyvatel
- Patricijov
- Pvodn obyvatel
- Aristokracie
- Plebejov
- Neurozen
Doba krlovsk
A.C. 753 510
postupn vldlo 7 etruskch krl, ale opravdu etrusk pvod mli pouze posledn 3 - rod Torquiniovc
Servius Tullius
pedposledn krl
provedl vznan reformy - rozdlen obyvatel do 6 majetkovch td
dle zaazen do tdy stavli poet setnin - setninov snm (rozhoduj o dleitch vcech)
Torquinius Superbus
posledn krl
na trn se dostal pomoc vrady
A.C. 510 byl vyhnn z ma
Doba msk republiky
A.C. 510 konec etruskho ma
boje mezi patriciji a plebeji - 200 let bojovali plebejov za zrovnoprvnn s patriciji
Boje plebejc proti patricim
1.Secese - odchod (plebejov odeli z ma), A.C. 494 byl vytvoen adu tribuna lidu - 1 zstupce plebej na snmu, ml prvo veta
2.Secese - A.C. 449 - sepsn Zkon 12 desek - zrovnoprvnili obany ped zkonem, povolily ast plebej v nejvych adech a povolen satk mezi patriciji a plebeji
3.Secese - potek 3. stolet A.C. - plebiseity - lidov hlasovn
Politick zzen
setninov snm - volil konzuly
Sent
nejdleitj sttoprvn orgn (obdoba rady starch)
dozor nad ednky
doivotn lenstv
300 mu (patricij)
Konzulov
byli 2 (za vlky je jeden z nich dikttorem)
v ele ma, voleni na 1 rok
mli vrchn velen nad vojskem, soudn pravomoci
Dal politick funkce
Cenzoi voleni jednou za 5 let, odhadovali jmn pro zaazen do majetnickch td, byli voleni z nejbohatch aristokratickch rod
Praetoi vkon prva, pomocnci konzul
Kvstoi sprva sttn pokladny, dal pomocnci konzul
Equites - jezdci, privilegovan skupina zmonch oban, vedle sentor nejmocnj, stavli do boje jzdu (pozdji i podnikali)
msk vojsko - vichni svobodn oban vlastnc majetek (vzbroj na vlastn nklady, vojensk sluba neplacena), kdo splnil vojenskou slubu, mohl se uchzet o sttn ad
Ovldnut Itlie
po vyhnn Etrusk ovldli man okoln latinsk msta ve stedn a jin Itlii
na severu vtrhli do Itlie Galov
A.C. 387 stet man s Galy - Galov vyhrli a obsadili S Apeninskho poloostrova
A.C. 272 na jihu Itlie vojensk stet s eky - man vyhrli
A.C. 265 skoro cel Itlie patila manm
Punsk vlky
Punov - Kartginci (Kartgo dnen Tunis)
Kartgo - kolonie Fnian, zaloeno A.C. 814
z pvodn kolonie se stal bohat mstsk stt (vlastn lostvo - objevn plavby do Britnie, Irska)
vlastnili obrovskou obchodn flotilu
nroky na dal zem Korsika, Siclie
1. Punsk vlka
A.C. 264 241
bitva o Siclii - povstn lidu v Syrakusch (hlavn msto Siclie) proti krli, polovina obyvatel podala o pomoc m, druh polovina Kartgo
oba stty pily na pomoc
na moi pevaha Pun, na pevnin man
A.C. - 241 - bitva u Aegatskch ostrov - rozhodujc nmon bitva - man vyhrli
Punov museli zaplatit vysok finann nhrady - pili o ostrovy Korsika a Sardinie
2.Punsk vlka
218 201 A.C.
Punov se nemohli smit s porkou a se ztrtou ostrov, chtli tak ovldnout Hispnii (panlsko)
postavili poetnou armdu - ovldnut Hispnie a po eku Ebro (Ibrus)
do roku A.C. 221 byl velitelem Pun Hamilkar (v roce A.C. 221 zemel
veden se ujal jeho syn Hannibal (vychovvn k nenvisti vi manm)
zatek vlky - dobyt msta Saguntum (v Hispnii) - patil mu, man vhali s pomoc
m chtl, aby Punov vydali Hannibala
A.C. 218 - man vyhlsili vlku Punm
Hannibal pekroil Ebro a vydal se do Itlie pes Alpy - velk ztrty
A.C. 217 - bitva u Trasimenskho jezera - Punov vyhrli
A.C. 216 - bitva u Kann - Punov znovu vyhrli, velk porka man
m povolal do vojska i otroky a vlen zajatce a do velen postavil Scipia Africana
Scipio Maior Africanus obratn dobyl Hispnii, vycviil na Siclii vojsko a vylodil se v Africe
A.C.202 - bitva u Zamy - posledn bitva, jedin bitva, kdy man mli men vojsko ne Hanibal a kdy vyhrli - "msk Canae"
A.C. 201 - mrov smlouva, velk vlen nhrady pro Kartgo, Kartgo pilo o sv provincie (hlavn v Hispnii), Kartginsk vlen lostvo bylo spleno, Kartgo nesm bojovat se dnm sttem ani z obrannch dvod
3.Punsk vlka
A.C. 149 146
v roce 149 BC napadly Kartgo ostatn africk stty, Kartgo nedostalo povolen se brnit, ale pesto bojovalo
do Kartga vtrhli man (dajli pln odzbrojen Kartga a zbourn msta s tm, e si mou Kartgo 10 mil od pobe postavit nov)
Kartgo mlo ti dny na rozmylenou - roztavili zemdlsk nin a nepistoupili na msk podmnky
A.C. 146 bylo Kartgo srovnno se zem, vypleno, obyvatel prodni do otroctv
msk vojevdce Scipio Minor
Makedonsk vlky
Makedonie podporovala Hannibala - m po porce Kartga obrtil svj hnv na Makedonii
A.C. 168 - bitva u Pydny- posledn bitva, Makedonie prohrla a stala se mskou provinci
roku A.C. 146 se stal provinci i Korint (posledn eck stt, kter nebyl pod nadvldou ma)
od 2. poloviny 2. stolet byli man neomezen vldci kontinentu - z provinci do ma proudily otroci, obil, stbro, koen, ltky
Krize msk republiky
z dvodu levnho dovozu obil se drobn zemdlci zadluovali a krachovali bezzemci
bohatli velc zemdlci majitel latifundi (ohromn statky)
bezzemci nemohou bt vojky - m tak pichzel o vojenskou slu
A.C. 136 - povstn otrok na Siclii - trvalo 4 roky
Pozemkov reformy brat Gracch
Tiberius Gracchus - A.C. 133 - pozemkov reforma - majitelm latifundi mlo zstat do 1000 jiter pdy, zbytek ml dostat stt, bezzemci dostali kad 500 jiter
reforma nebyla pijata, Tberius Gracchus byl zabit
Gaius Gracchus - A.C. 123- bratr Tiberia Graccha, zavedl jin reformy - rozdvn obil chudin
jezdcm chtl svit vybrn dan v Asii, spojencm (cizincm) nabdl obanstv za ast v armd, byl tak zabit
pozemkov reformy brat Gracch byly do 10 let rozmetny
Politick strany v m
Optimti - velkostatki, oporou jim byl sent, vojenskm velitelem byl Lucius Cornelius Sulla
Populi - bezzemci, nsledovnci bratr Gracchovch, oporou jim bylo lidov shromdn a tribun lidu
vdce Gaius Marius - autor vojensk reformy - vojci dostvali old, zavedl stlou profesionln armdu
Vlka se spojenci
A.C. 90
spojenci vypovdli mu vlku, proti nim stla msk armda v ele s Gaiem Mariem a jeho questorem Sullou
souasn zatoil pontsk krl Mithridates na V provincie, potom i na ecko
sent umonil spojencm stt se obany, ale dostali 2msn lhtu a museli bt ve vojsku ( podmnky pijet obanstv)
Gaius Marius dky Sullovi porazil Numidii
Sulla u jako vojevdce se svmi legiemi porazil pontskho krle - v m oslavovn prohlen dikttorem na neomezenou dobu
svoji diktaturu upevoval dky proskripcm (seznamy nedoucch), rok ped svou smrt se diktatury vzdal (79 BC)
Spartakovo povstn
A.C. 73 71
gladitoi - otroci vycvien k boji
Spartakus - Thrk, pvodn legion chtl utct, ale byl zaten a dn do otroctv
dostal se do gladitorsk koly v Capue, kde byl cviitelem ermu
A.C. 73 Spartakus se 70 dalmi otroky utekl
nejdv el na S, pak se chtl dostat na Siclii, nakonec chtl utci z Itlie na vchod
dostal se a na vrchol sopky Vesuv
ke Spartakovi se pidvali dal venkovt otroci i chud rolnci, nakonec jich bylo a 100 000 vtzili nad legiemi
A.C. 71 - Marcus Licinius Crassus- velitel legi, otroci poraeni v Apulii
6 000 zajatc dal Crassus pibt na ke, kter lemovali cestu z Capuy do ma (asi 200 km), byli tam pak nkolik desetilet pibit
decimace - (decimus - dest), v msk armd nejvt trest - v ppad velkho provinn (vzpoura, tk z bitvy)
kad dest z legie byl popraven, vojci, kte mli bt popraveni, byli losovni
prvn zmka u z roku A.C. 471
Prvn triumvirt
triumvirt - vlda t
A.C. 70 - Crassus se stal konzulem, asi nejbohat man vbec
Gnaeus Pompeius Magnus - porazil pontskho krle, vtzil v Srii a Palestin
byl oblben mezi vojky, ale sent se ho obval
optimti Crassus a Pompeius se nemohli dohodnout a Caesar je usmil
Gaius Iulius Caesar, populr, ped Sullou uprchl do Mal Asie
dlo Zpisky o vlce Galsk, upravil latinskou gramatiku
A.C. 60 - Prvn triumvirt
A.C. 59 - Caesar stal konzulem, po skonen mandtu sprvcem nejvt provincie ma Galie (tam byl 9 let)
Pompeius byl sprvce Hispnie (ale zstal v m)
Crassus byl sprvce Srie - zstal v pozad, chtl zskat zpt slvu a moc - vythl proti Parthm
A.C. 53 - bitva u Karrh - man poraeni Parthy, jedna z nejvtch porek man, mnoho orl padlo do zajet, sm Crassus byl po bitv Parthy popraven tak, e mu do krku nalili roztaven zlato
z pvodnho triumvirtu zstali jen 2, oba chtli vldnout
A.C. 52 se Pompeius stal konzulem - obansk vlka mezi Pompeiem a Caesarem
Pompeius podporovn sentem doufali, e upokoj situaci v m, chtl zbavit Caesara moci
A.C. 49 Caesar pekroil ku Rubikon (hranin ka, za n nesml dn generl vstoupit se stlm vojskem - zkon chrnil republiku ped vojenskmi hrozbami)
Alea iacta est Kostky jsou vreny
s vojskem thl na m Pompeius utekl do ecka
A.C. 48 - bitva u Farslu, Caesar proti Pompeiovi Caesar vyhrl, byla to nejkrvavj bitva man proti manm
Pompeius utekl do Egypta (posledn samostatn velk e na V)
Pompeius byl na pkaz faraona Ptolemaia XIII. (bratr Kleopatry) zabit, Caesar obvinil Ptolemaia z vmovn do mskch zleitost a sesadil ho - na trn v Egypt dosadil Kleopatru VII. Philopator
Caesarova diktatura
Caesar se stal samovldcem
republikov ady byly zachovny, ale koncentrovny do jeho rukou
nepronsledoval sv politick odprce, ale udloval jim vznamn politick msta v sentu
Zaveden reformy
podpora kolonizace na Z (e problematiku bezzemk)
velkostatki museli zamstnvat urit poet svobodnch obyvatel (protoe otroci brali prci drobnm zemdlcm)
bezplatn pdly obil chudin
stavebn rozvoj ma - e nezamstnanost
pidloval pdu vyslouilm vojkm
udlil obansk prvo cizm lkam, uitelm a svobodnm obyvatelm mskch provinci (Keltov)
nechal obnovit Korint a Kartgo
zavedl julinsk kalend
Nezaveden reformy
nestihl je zavst kvli sv nsiln smrti
kodifikovat msk prvo, prplav v Korintsk ji, penst sdlo z ma do Alexandrie (dostal by titul krle)
postavit silnici od Jaderskho moe pes Apeniny k Tiberu
Sent nesouhlasil s jeho politikou, ctil ohroen republiky, tak nesouhlasil s jeho vztahem s Kleopatrou
roku A.C. 44 byl Caesar zavradn v sentu
Druh triumvirt
spolenost se v m rozdlila na stoupence Sentu (ti schvalovali Caesarovu vradu) a stoupence Caesara (chtli potrestat vrahy)
Marcus Antonius se stal konzulem a spojil se s Marcem Aemiliem Lepidem (velitel jzdy)
podle Caesarovy zvti se ml konzulem stt Gaius Octavius vnuk Caesarovy sestry)
spojil se sentem a porazil Marca Antoniam, ten uprchl
Octavianus znovu nabdl Marcu Antoniu spojenectv, ten spojenectv tentokrt pijal
Druh triumvirt - Marcus Antonius (V provincie), Octavianus (Itlie) a Lepidus (Afrika)
tvrd pronsledovali politick odprce proskripce, pronsledovali Caesarovi vrahy (sentory)
A.C. 42 - bitva u Filippi - vrahov Caesara byli poraeni, Lepidus ztrc vliv
napt mezi Marcem Antoniem a Octavianem - A.C. 31 - bitva u Aktia (Z pobe ecka)
Marcus Antonius s Kleopatrou bojovali proti Octavianovi - nmon bitva, Marcus s Kleopatrou uprchli do Alexandrie, ta byla oblhna, Marcus Antonius spolu s Kleopatrou spchali sebevradu
Octavianus se stal jedinm vldcem (konec republiky, vznik csastv)
msk imprium za principtu
principt - princeps - 1. mezi rovnmi
zastv nejvy politick funkce - sentor, konzul i tribun lidu
po dvou letech chtl Octavianus odstoupit, ale nebyl jin nstupce - sent odhlasoval, e bude vldnout dl
Octavianus Augustus
(Vzneen)
A.C. 27 A.D. 14
zredukoval poet sentor na 600, snail se morln a hospodsky pozvednout m
zavedl zkony pro podporu rodiny - pspvky pro rodiny s vtm potem dt, svobodn eny platily zvltn dan
svobodn mui nemaj prvo ddit, sentoi a jezdci maj satek nazen ze zkona
literatura na objednvku - Vergilius - Aeneis, Ovidius - Promny, umlce tde podporoval Gaius Cilnius Maecenas - od t doby je jeho jmno pouvno jako synonymum bohatho ochrnce umn - mecen
Hospodsk rozvoj - rozvoj provinci, pevn plat pro sprvce provinci
csask provincie (hranin) byly pmo pod sprvou Augusta, zavedl nov dan, nechal razit nov mince a zsti pebudoval m chrm na Palatinu
znik praetorin - csask ochrann garda, jedin vojci, kte smli bt v m, pozdji pispli k mnoha pevratm
zahranin politika - snail se uplatovat mr,pmo v m se nevlilo
nejvznamnj boje na S s Germny - A.D. 9 - bitva v Teutoburskm lese (Augustus poraen, jedna z nejvtch porek man - Vare, Vare, rede mihi legiones meas)
s Parthi Octavianus spe jednal
Limes Romanus - oddloval m od barbarskho svta (soubor opevnn)
Julijsko-claudijsk dynastie
A.D. 14 Augustus umr
Tiberius
sporn opaten omezen bezplatnho rozdlovn obil chudin, obnovil disciplnu ve vojsku, tvrd sthn pehmat ednk
ml hodn odprc, roku A.D. 26 odeel na Capri a m dil prostednictvm dopis
to fungovalo 11 let do Tiberiovy smrti
poprv se zaalo zneuvat zkona o urce majesttu k tomu, aby mohly bt odstranny nepohodln osoby a zabaven majetek bohatch lid
Caligula
A.D. 37 nastupuje Caligula (Augustv pravnuk)
odstranil udavastv, nadil daov levy
ednky nedosazoval, nechal je volit jako za republiky, dovolil nvrat vyhnancm
po slibnm zatku vldy pravdpodobn zelel - sadistick sklony, vradil sv pbuzn i sentory
svho kon prohlsil konzulem
A.D. 41 byl zavradn velitelem jeho osobn gardy (prtorin)
Claudius
obnoven republiky se nepodailo, praetorini provolali csaem strce Caliguly Claudia
do t doby se vnoval vd, uml jazyk Etrusk, sepsal djiny Etrusk a Kartga, svj ivotopis a djiny Augustovy vldy
ml za manelku Messalinu
budoval akvadukty (vodovody), silnice, k mu pipojil Thrkii, Britnii a nov zem v Africe, v provincich zakldal kolonie - stedy romanizace
hojn udloval msk obanstv
v roce A.D. 54 umr
Nero
Claudiv adoptivn syn
zpotku velk vliv rdc (Seneca), po nkolika letech systematick konfiskace, vynucen sebevrady a popravy
pokldal se za skvlho a vestrannho umlce, A.C. 64 nechal zaplit m (bu chtl mt prostor pro stavbu svho palce, nebo neml dostatek inspirace pro bse o pdu Troje)
z poru byli obvinni id a kesan, prvn velk pronsledovn kesan
proti Neronovi se vzbouily i legie, vyuili sent, kter Nerona prohlsil za neptele sttu (ten uprchl a probodl se dkou)
za vldy Julijsko claudijsk dynastie - rozkvt mskho imperia, dailo se zemdlstv, podstatn zlepen postaven otrok
Flaviovci
Flavius Vespasianus
po smrti Nera propukly v m nkolikalet boje o moc - nakonec na trn nastupuje Flavius Vespasianus
umonil obyvatelm provinci stt se leny sentu
stavby - Coloseum nejvt amfitetr, palce na Palatinu
Titus
syn Vespasiana, vldl ve shod se sentem
prvn vbuch Vesuvu znik Pompej (msto zasypno sopenm popelem - konzervovno)
Domitianus
krut samovldce se sklony k lenstv
rozil zem (S Britnie, Horn a Doln Germnie)
porazil Markomany a Kvdy, ale nespch na dolnm Dunaji
vlen da emeslnci se bou (chtj dckho krle Decebala)
konflikt se sentem - apartu
Adoptivn csai
csa u nemus bt rodil man
Nerva
sentor, nstupce Domitiana, neml vlastnho syna
adoptoval Traiana (z Hispnie, sprvce Germnie)
Traianus
vojensk politika
nejvt zemn rozmach mskho impria
oblben u vojk
Hadrianus
zbavil se nkterch provinci
systm opevnn limes romanus
Hadrinv val - msk limes tvoc severn hranici provincie Britnie
A.D. 132 - sprotimsk povstn id
v ele stl Bar Kochba - vtzstv man
zkaz pobytu id v Jeruzalm a jinde v Judeji
Antonius Pius
zbon
obdob rozkvtu provinci
Marcus Aurelius
velmi vzdlan (spis Hovory k sob)
obrann vlky - zeslil ntlak barbarskch kmen, markomansk vlky
Germni i na naem zem, Markomani pronikli a na S Itlie
byl to stoik
Commodus
prav syn Marca Aurelia
uzavel mr s Markomany, spor se sentem nsiln odstrann
Krize mskho impria
3. stolet A.D.
A.D. 212 - vydn edikt, kter udloval obanstv vem svobodnm obyvatelm impria
plnoprvn oban plat vy dan, vydal to csa Caracalla
msk obanstv udleno tm vem
rozkvt provinci ty jsou rovnocenn mu
kolont - pronajat pda, padek zemdlstv, emesel obchodu
nedostatek financ snen potu vojk
Rozdlen obyvatelstva
Honestiors - nejvy ednci, dstojnci, sentoi
Humiliors - vichni ostatn, pvodn oban, te s nimi jednno jako s otroky
Vojent csai
bdob krize msk e, spory o csask trn, rostouc vliv a zsahy vojenskch oddl
csai Septimus Severus, Caracalla, Severus Alexandr, Decia, Valerin, Gallinus, Aurelin
dohromady jich bylo 28 pouze 4 nebyli zavradni
m za domintu
dominus - pn - absolutismus
Dioklecin
A.D. 284
pvodn velitel pretorin (z Dalmcie)
vyptral vraha svho pedchdce a sm ho meem probodl
krut, nestupn, prozrav
prohlsil se za boha
vznik tetrarchie - vybral si 3 pomocnky
v m vldnou 2, 3. spravuje Z a 4. spravuje V, kad hned vybral svho nstupce
sprvn reformy - m rozdlen na 12 diecz kad m svho sprvce
dkladn sprvn a daov kontrola - vojensk reformy
do armdy pijmn prakticky kdokoli
rozdlen na armdu pohranin (obrana hranic) a armdu mobiln (k dispozici dle poteby, vojensk taen, poslen obrany hranic)
vojenskmi veliteli se stvali jen ti nejschopnj, bez ohledu na pvod
vojky se stvali ddin
hospodsk reformy - kolont ddin, rozvoj daovho systmu (nov hodnotn mna)
pronsledovn kesan, kn, bourn kostel
Konstantin I. Velik
A.D. 313 - Edikt milnsk
povolen kesanstv velk mnostv pznivc
roku A.D. 325 prvn crkevn koncil
oficiln vyhlena crkevn dogmata, kesanm bylo povoleno zastvat veker ady
vybudoval nov sdeln msto Konstantinopol (Nuova Roma, Istanbul, Caihrad)
Centrum V sti e
Theodosius
posledn csa sjednocen msk e
A.C. 395 Theodosius umr, po jeho smrti rozdlen msk e na dv sti:
Vchodomsk e
- mn barbarskch tok, zachovn prce svobodnch rolnk a emeslnk
- mr s Persi
- vldl zde star syn Theodisia Arkadius
Zpadomsk e
- vlna lidovch povstn, pustoiv barbarsk vpdy
- vldl zde mlad Theodisiv syn Honorius
- moc ml v rukou velitel vojska Stilicho
Znik zpadomsk e
A.C. 410 byl m dobyt Vizigty (v ele Alarich)
A.C. 455 byl m dobyt germnskmi Vandaly ze severn Afriky
A.C. 476 - Itlie ovldnuta Germny - v ele Odoaker
svren Romulus Augustus - definitivn znik zpadomsk e, konec starovku
Vchodomsk e odolala njezdm barbar (slovanskch kmen), byla bohat, mla vce svobodnch oban ne otrok a hlavn na ni barbai tolik netoili - hl. msto Konstantinopol
na troskch Zpadomsk e vznikaly od 5.stol z germnskch kmen barbarsk krlovstv, ale nemly dlouh trvn
Kultura v antickm m
Filozofie
stoicismus - nzor o rovnosti vech lid, osudovost
Seneca - pedn politik za Nerona
Epikttos z Frgie - otrok, doshl svobody
Marcus Aurelius - vzdlanec, filozof, vojevdce (Hovory k sob)
Lkinos - eck enk a prozaik filozofickho ladn
Literatura
nejvt rozkvt v dob Augustov
Publius Vergilius Maro - epos Aeneis (12 zpv), Bucolica (zpvy pastsk), Georgica (zpvy rolnick)
Horatius - vrchol msk lyriky
Publius Ovidius Naso - nejnadanj a nejoriginlnj
Promny, statira a epigram
Architektura
msk nmst (forum) - trit a djit slavnost shromdn lidu
Pantheon - chrm zasvcen vem bohm, vystavn za Augusta, csask palc na Palatinu
Colosseum - amfitetr pro 50 000 divk
veejn lzn, vyuvan jako kulturn a spoleensk centra (bazny, knihovny, tlocviny)
Hadrianovo mauzoleum - dnes Andlsk hrad
msk dm - peds s otrokem, velk obdlnkov s (atrium) s otevenm stropem, uprosted n velk ndr na deovou vodu
po stranch sn mstnosti a lonice len rodiny
katakomby, kany v ulicch, sloupoad, vodovody, divadla, mosty pes Tiberu
Nboenstv
obady provdli kn pontifikov
etrusk a eck vliv - postupn pevzata hierarchie olympijskch eckch boh (Jupiter, Juno, Minerva)
oficiln kulty vra ve star msk bohy, csask kult zbotn csae vtinou po smrti
kesanstv - pronsledovnom zejmna od poloviny 3. stolet A.D.
