Studená válka

Obsah

  • Počátek studené války (Západní blok, Východní blok)
  • Berlínská krize (Vyhlášení Spolkové republiky Německo, Vyhlášení Německé demokratické republiky)
  • Korejská válka (Jižní část, Severní část, Průběh války)
  • Stalinova diktatura (Krize v SSSR, Hladomor na Ukrajině, Stalinův kult osobnosti, Političtí vězni a gulagy)
  • Jugoslávská roztržka
  • Destalinizace
  • Vznik NATO a Varšavské smlouvy (Vznik NATO, Varšavská smlouva)
  • Potlačení pokusů o demokratizace ve východním bloku (Druhá berlínská krize, Polsko 1956, Maďarsko 1956)
  • Karibská krize (Neostalinismus, Brežněvova doktrína)
  • Postoj USA ke komunismu
  • Helsinská mírová konference
  • Perestrojka
  • Proces dekolonizace (1. fáze, 2. fáze, 3. fáze, Charakteristické znaky bývalých kolonií)
  • Vietnam (1.Indočínská válka, 2.Indočínská válka)
  • Izrael (Palestinská válka, Sinajská válka, Šestidenní válka, Jomkipurská válka)
  • Irán (První Irácko-Iránská válka, Válka v Perském zálivu)
  • Východní blok v roce 1989 (Rozpad SSSR, Německo, Rumunsko, Polsko, Maďarsko)

    Počátek studené války

  • studená válka - neustálá konfrontace mezi USA (západním světem) a SSSR (východním světem) ve všech oblastech lidské činnosti s výjimkou otevřeného válečného konfliktu - zbrojení, sport, astronautika, věda

    Západní blok

  • svoboda člověka (demokracie se dá dokonce i žít)
  • soukromé vlastnictví
  • tržní ekonomika (nabídka určuje poptávku)

    Východní blok

  • na oko jsou lidé svobodní (ale všichni museli mít stejný názor)
  • všechno je státní
  • plánovací hospodářství (pětiletky)
  • ČSR, Polsko, Jugoslávie, Maďarsko, Albánie

    Berlínská krize

  • Německo rozděleno do 4 okupačních zón
    • USA - Bavorsko, Hesensko, polovina Bádenska – Württemberska, Brémy
    • Francie - Sársko, Porýní – Falc
    • Británie - Severní Porýní – Vestfálsko, Dolní Sasko, Hamburk, Šlesvicko – Holštýnsko
    • SSSR - Meklenbursko – Přední Pomořansko, Braniborsko, Sasko – Anhaltsko, Durynsko, Sasko
  • Berlín byl rozdělen také na 4 části
  • politické strany - Křesťansko – demokratická strana (CDU)
    • Strana svobodných demokratů (FDP)
    • Sociálně demokratická strana (SDP)
    • Komunistická strana Německa (KPD)
  • 1.1. 1947 došlo ke sjednocení britské a americké okupační zóny - vznik bizonie
  • v dubnu 1948 se k bizonii připojuje i francouzská okupační zóna - vznik trizonie (výjimku tvořilo Sársko – to si Francie nechala)
  • na začátku června 1948 se rozhodlo o vytvoření německého státu ze 3 západních okupačních zón – byla provedena i měnová reforma (i v západních sektorech Berlína) - SSSR reaguje blokádou přístupových cest do západního Berlína, přerušení dodávek zboží a energie
  • zahájení blokády 24.6. 1948
  • Generál L. Clay a britský ministr zahraničí Bevin mají plán leteckého mostu (zásobování Berlína) – řízením leteckého mostu byl pověřen generál William H. Tunner - denně bylo do Berlína dodáno 2 750 tun zásob
  • září 1948 demonstrace obyvatel za svobodu Západního Berlína u Reichstagu
  • květen 1949 - sovětská okupační zóna obnovuje přístupové cesty do Berlína
  • červen 1949 - byl odvolán i letecký most

    Vyhlášení Spolkové republiky Německo

  • 1. září 1948 byl v Bonnu sestaven prozatímní parlament v čele s Konrádem Adenauerem - měl připravit ústavu
  • v květnu 1949 byla ústava schválena západními mocnostmi
  • v létě 1949 první volby do Spolkového sněmu - vítězí CDU - prvním prezidentem Theodor Heuss
  • 7.9. 1949 byla slavnostně vyhlášena SRN – Západní Berlín má samostatné postavení
  • Konrád Adenauer - první západoněmecký kancléř
  • položil základy prozápadní orientace, začlenil SRN do NATO a EHS, za jeho funkčího období se Německo stalo spojencem svého rivala Francie

    Vyhlášení Německé demokratické republiky

  • 7.10. 1949 byla na území sovětské okupační zóny vyhlášena NDR - prezident Wilhelm Pieck

    Korejská válka

  • 25.6. 1950 – 27.7. 1953 - příměřím
  • po válce je Korejský poloostrov rozdělen na dvě okupační zóny, které jsou rozděleny 38. rovnoběžkou

    Jižní část

  • okupována americkými vojsky
  • vznikla zde Korejská republika – autoritativní režim prezidenta Li Syn-mana

    Severní část

  • okupována Rudou armádou
  • vzniká zde Korejská lidově demokratická republika ovládaná komunisty v čele s Kim Ir-senem
  • Kim Ir-sen chtěl poloostrov sjednotit pod svoji nadvládu

    Průběh války

  • 25.6. 1950 Korejská lidová armáda překročila 38. rovnoběžku
  • díky početní převaze postupovala rychle k jihu - 28.6. 1950 dobyt Soul
  • rada bezpečnosti OSN označila za agresora SSSR, který se jednání rady nezúčastnil - vyzvala členské státy OSN, aby poskytly pomoc Korejské republice (většinu vojska tvořili US vojáci), velitelem spojeneckých vojsk byl Douglas MacArthur
  • Spojenecké jednotky byly však do konce srpna zatlačeny do perimetru u přístavu Pusan, briliantním taktickým tahem generála MacArthura se dosáhlo obratu ve válce
  • americká vojska se vylodila u Inčchonu 15. – 16.9.1950 - severokorejská armáda donucena k rychlému ústupu
  • 28.9.1950 byl osvobozen Soul
  • Americké jednotky postupovaly dále přes 38. rovnoběžku téměř až k severní hranici KLDR
  • 1.11.1950 se ke korejské lidové armádě přidala ještě čínská armáda „dobrovolníků“, čímž zahnala americkou armádu zpět za 38. rovnoběžku a dobyla Soul (4.1.1951)
  • MacArthur chtěl zaútočit na SV Čínu, tento návrh mu však neprošel a prezident Truman ho odvolal
  • 14.3.1951 byl zpět dobyt Soul a uhájena 38. Rovnoběžka
  • 10.7.1951 bylo zahájeno jednání o příměří - to však dlouho ztroskotávalo na otázce severokorejských zajatců, protože komunisté trvali na návratu všech (i těch, kteří se zpět vrátit nechtěli)
  • teprve Stalinova smrt přiměla komunisty k podepsání příměří 27.7.1953
  • Korea zůstala rozdělena

    Stalinova diktatura

  • Josif Vissarionovič Džugašvili „STALIN“
  • Stalin - rusky ocelový
  • podle matriky se narodil 18.12.1878 v gruzínském městě Gori, ale sám tvrdil, že to bylo až 21.12.
  • měl špatné dětství (otec byl pijan)
  • nastoupil do pravoslavného semináře, aby se stal knězem, studia nedokončil
  • během života několikrát zatčen, byl malé postavy, měl zjizvené tváře
  • měl rád výlety, grilování a balet
  • jeho první žena zemřela na TBC, druhá byla tyranizována (zasebevraždila se)
  • dcera jako jediná ho tolerovala, nakonec ji zavrhnul kvůli svatbě s Židem
  • první syn – otcem tyranizován, pokus o sebevraždu, ve válce zajat, ale Stalin ho odmítl vyměnit za generála Pauluse, druhý syn – pilot, alkoholik
  • k moci se dostal až po smrti Lenina ve svých 46 letech, byl generálním tajemníkem komunistické strany
  • po smrti Lenina se zmocnil vlády a usídlil se v Kremlu
  • chtěl realizovat komunismus jako ideální společnost
  • potlačení církve, SSSR měl být ráj pracujících
  • budování technických staveb, rozvoj průmyslu, nárůst populace, ale nestaví se nové byty
  • zemřel 5.3.1953 na krvácení do mozku

    Krize v SSSR

  • nastal úpadek v zemědělství
  • nebyly potraviny – hlad a bída v celém Rusku, ze selhání obviňoval svoje podřízené
  • Kolchozy - kollektivnoje chozjajstvo, neboli kolektivní hospodářství
  • vyvlastnění půdy státem, společná práce bez nároku na odměnu, každý dostal jen trochu úrody
  • kolchozy měly menší výnosy půdy než za carského Ruska

    Hladomor na Ukrajině

  • 1932–1933
  • na Ukrajině nechal Stalin zabavit veškerá pole a úrodu pod Kolchozy
  • lidé ale jídlo nedostávali
  • vyvolal tím obrovský hladomor, o kterém ale věděl, zakázal lidem stěhovat se do měst
  • cílem bylo zotročení obyvatel, následkem hladomoru zemřelo 4-7 milionů lidí

    Stalinův kult osobnosti

  • kult osobnosti - politická instituce, ve které vůdce země vyvolá chválu sám na sebe a své skutky do takové míry, že tato chvála ovlivní téměř každý aspekt kultury země
  • vzbuzen dojem, že země by bez něj nemohla existovat, Stalin byl považován za dokonalého a neomylného
  • oslavná umělecká díla na jeho počest, vyvěšování portrétů
  • nezpochybnitelnost moci, vydán jeho životopis, který sám upravil
  • portréty na budovách, v každé třídě

    Političtí vězni a gulagy

  • pokud se člověk nehodil do režimu, byl nepřítel státu a zlikvidován - vykonstruované procesy
  • odsun nežádoucích osob do pracovních táborů – gulagů - vzniklo nejméně 476 táborových komplexů, v nichž byly sdruženy tisíce táborů
  • cílem byla produkce otrocké práce, političtí vězni – vědci, hudebníci, inteligence, Židé
  • lidé byli zadržováni agenty, mnohdy se jednalo i o celé rodiny

    Jugoslávská roztržka

  • Josip Broz „Tito“
  • 1892 – 1980
  • za války vůdce partyzánského hnutí
  • poházel z chudých poměrů, vyučil se soustružníkem (pracoval i ve škodových závodech v Plzni)
  • velmi rychle udělal kariéru – „řečník lidu“, účastnil se bolševické revoluce v Rusku
  • byl zajat v 1. světové válce
  • myšlenka komunismu se mu líbila, v Rusku se oženil a 3 roky tam zůstal
  • pak vstoupil do bolševické strany, 1920 odešel zpět do Jugoslávie, kde vstoupil do tamní KS - byl ve vězení – hodně na sebe upozorňoval
  • Jugoslávie byla po válce chvilku královstvím, to bylo svrženo a byla nastolena republika - do čela se dostali komunisté (byli nejzkušenější)
  • prezidentem se stal Tito
  • Stalin se Tita bál, nebyl totiž lehce ovladatelný - chtěl si tam dosadit někoho, se kterým by se dalo jednoduše manipulovat
  • Stalin nejprve nabídl Titovi, aby se Jugoslávie spojila s málo vyspělým Bulharskem, to Tito odmítl (1948)
  • Stain pak hledal záminky, jak se Tita zbavit
  • informbyro - prodloužená ruka internacionály, sdružovalo všechny Sovětské státy
  • Jugoslávie nepřišla - Stalin donutil ostatní státy, aby Tita odsoudili (že je to krvavý pes, který se snaží rozložit Východní blok)
  • na hranicích docházelo i k ozbrojeným incidentům, ale nedošlo k válce
  • Jugoslávie se stala zemí mezi V a Z blokem
  • Tito hledal obchodní kontakty na západě (na východě byly ochlazené vztahy)
  • Jugoslávie na tom byla po hospodářské stránce velmi dobře (oproti zemím V bloku) - hospodářská úrove téměř jako na západě
  • 1953 se vše prolomilo – Nikita Chruščov obnovil kontakty s Jugoslávií a přijal ji zpět

    Destalinizace

  • v roce 1953 (po Stalinově smrti) se do čela KSSS dostal Nikita Sergejevič Chruščov
  • kritizoval kult osobnosti, Stalina
  • nová zahraniční politika (USA a Kanada pomáhá SSSR – dodávky obilí)
  • XX. sjezd KSSS 1956 - přelomový sjezd v historii KSSS, projev Chruščova „O kultu osobnosti a jeho důsledcích“
  • Chruščov v něm podal relativně pravdivý obraz Stalinovy cesty k moci a způsobu odstraňování jeho odpůrců a zločinců - vyznačuje zde rozchod se stalinismem
  • odsouzení hospodářské politiky, podepsání paktu Ribbentrop-Molotow, napadení SSSR (Stalinovy pomalé reakce) - představil novou koncepci koexistenci se západem
  • vztahy obou systémů (socialismu – východ a imperialismu – západ) se měly řešit mírovým soužitím a soutěžením – zejména v oblasti ekonomické, ne však rovině ideologické
  • po sjezdu se situace v SSSR začala zlepšovat (i hospodářsky), ale stále zde byla snaha o šíření komunismu, Chruščov se usmířil s Titem
  • v roce 1963 USA dodaly obilí do SSSR (v SSSR byla totiž neúroda)

    Vznik NATO a Varšavské smlouvy

    Vznik NATO

  • NATO - Organizace Severoatlantické smlouvy - North Atlantic Treaty Organization
  • obranná aliance a organizace - reakce na železnou oponu
  • vznikla podpisem Washingtonské smlouvy 4.4. 1949
  • 5. článek - útok na jednoho ze signatářů smlouvy budou považovat za útok na všechny a ostatní podniknou veškeré nutné kroky k udržení bezpečnosti v NATO
  • 2. článek - zavazoval signatáře zvyšování schopnosti vzdorovat ozbrojeným útokům
  • původní zakládající státy: Belgie, Kanada, Dánsko, Francie, Island, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Velká Británie, USA
  • poslání NATO - „udržet Ameriku v Evropě, Rusko mimo Evropu a Německo při zemi“
  • nejprve mělo spojenectví mezi USA a západoevropskými státy charakter pouhé vojenské aliance, ale na vrcholu studené války se alianční charakter změnil v organizace s integrovaným vojenským velením

    Varšavská smlouva

  • vojenský pakt evropských komunistických zemí - protiváha NATO
  • vznikla na základě Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci ze 14.5. 1955
  • podepsala to Albánie, Bulharsko, Československo, Maďarsko, NDR, Polsko, Rumunsko a SSSR
  • byla reakcí na zřízení „Západoevropské unie“ (1954) a „Pařížské dohody“ (1955, ta umožňovala vstup SRN do NATO) – oficiálně
  • ve skutečnosti se SSSR zajišťoval kontrolu nad východním blokem
  • státy Varšavské smlouvy byli kompetentní zasáhnout proti „vnitřnímu nepříteli“ (Maďarsko 1956, ČSR 1968)
  • byla uzavřena na 20 let s automatickým prodloužením o 10 let pro státy, které ji rok před uplynutím lhůty nevypoví
  • Albánie - činnosti Varšavské smlouvy se přestala zúčastňovat již v roce 1962
  • na protest vniknutí spojeneckých vojsk do ČSSR tuto smlouvu v srpnu 1968 vypověděla
  • Varšavská smlouva byla rozpuštěna 1.6. 1991
  • nejvyšším politickým orgánem Varšavské smlouvy byl Politický poradní výbor složený z představitelů všech členských států, velení však přicházelo z Kremlu

    Potlačení pokusů o demokratizace ve východním bloku

    Druhá berlínská krize

  • červen 1953 - stávka berlínských stavebních dělníků, demonstrace byly potlačeny sovětskými tanky
  • poté následovaly opatření - zatýkání, propouštění, dále nastal masivní odchod lidí na západ (asi 2000 0000 lidí)
  • na východě postavili Berlínskou zeď

    Polsko 1956

  • proběhly stávky v Polsku - dělnické povstání v Poznani (asi 50 obětí)
  • neostalinisté (nechtěli změny) a reformisté (chtěli změny v rámci socialistického systému)
  • v čele reformních komunistů byl Wladysław Gomułka, řešil situaci s Chruščovem
  • Chruščov podpořil reformní komunisty - mluvilo se o soukromém podnikání, zrušilo se JZD – hlavně na venkově (protože se ukázalo, že je to neproduktivní)
  • byli propuštěni někteří političtí vězni, uvolnění cenzury
  • ale celkově reformy nevyšly - nepodařilo se zemi vrátit do takového stavu, v jakém byla před válkou - Gomułka situaci nezvládal a na nátlak neostalinistů odstoupil
  • v roce 1957 byla znovu nastolena cenzura
  • nějaké reformy zůstaly - soukromé vlastnictví půdy a soukromé podnikání, určitá privilegia dostala i katolická církev

    Maďarsko 1956

  • KS se rozvětvila na neostalinisty a reformisty (představitel Imre Nagy)
  • Maďarská strana pracujících (KSM) - první tajemník UV KSM byl Matyas Rákosi (konzervativní komunista)
  • lidé chtěli Rákosiho svrhnout a do čela vlády postavit oblíbeného Nagyho
  • říjen 1956 demonstrace v Budapešti - nejprve malá demonstrace studentstva, která se zvrtla v masové povstání (cca 200 000 lidí)
  • demonstranti měli 3 požadavky - do čela vlády Imre Nagy (nejlépe i jako předseda strany), odchod sovětských vojsk, potrestání všech, kteří se podíleli na stalinistických procesech
  • do čela strany byl jmenován Ernö Gerö - měl zajistit pořádek, ale nepodařilo se mu to
  • 24.10. 1956 intervence sovětských vojsk do Budapešti (obsazování klíčová místa)
  • 25.10. 1956 demonstrace před budovou parlamentu - nejprve poklidná demonstrace se zvrtla v přestřelku mezi demonstranty a sovětskými vojáky (bylo to nejspíš zinscenované, aby byl důvod situaci v Maďarsku radikálně řešit)
  • lidé se shromažďovali do různých revolučních národních gard - chtěli odchod sovětů
  • do čela KS byl postaven János Kádár
  • v SSSR byl sraz všech představitelů komunistických zemí - odsouhlasili intervenci Maďarska, protože hrozilo zhroucení tamního režimu, Chruščov chtěl souhlas po Titovi
  • Tito s tím nesouhlasil a chtěl, aby odmítly i další Balkánské státy
  • 4.11. 1956 intervence Maďarska
  • boje trvaly cca týden v Budapešti (celkově asi 2 týdny) - maďarský odpor zlomen
  • z Maďarska odešlo cca 200 000 lidí přes Rakousko (otevřelo jim hranice)
  • západní blok nic neudělal - jen je přijal jako emigranty (respektoval mocenské zájmy východu)
  • János Kadár se pak stal předsedou vlády - represe lidí, kteří byli proti režimu
  • většina z nich uvězněna (20 000 lidí), Nagy byl v roce 1958 popraven (národní hrdina)
  • částečně povoleno soukromé podnikání, byli na tom hospodářsky lépe než my
  • vedoucí pracovníci nemuseli být nutně zarytými komunisty

    Karibská krize

  • Kubánská krize
  • v 60 letech 20. století
  • Nikita Sergejevič Chruščov - "Tím, že jsme zavedli planetu na pokraj jaderné války, získali jsme půdu socialismu."
  • John Fitzgerald Kennedy
  • Fidel Castro - postupně znárodňoval Kubu, znárodnil cukrovary které zásobovaly USA a uvalil daň na ropu - USA zahájilo obchodní blokádu
  • v roce 1961 přerušily USA diplomatické styky s Kubou, podpořily kubánský exil
  • vylodění v zátoce sviní - nezdařilo se, USA se od této operace distancovaly (odmítly poslat povstalcům leteckou podporu)
  • SSSR se souhlasem Kuby umístila na Kubě jaderný arzenál (operace ANADYR, USA reagovaly námořní blokádou
  • hrozilo vypuknutí jaderného konfliktu, USA daly ultimátum 48 hodin na odstranění raket, nakonec se dohodly na demontáži sovětských raket z Kuby a amerických raket ze základen v Itálii a v Turecku
  • 1963 Kennedy zavražděn, 1964 Chruščov abdikoval

    Neostalinismus, Brežněvova doktrína

  • 1964 nasoupil Leonid Ilijič Brežněv, nástup neostalinismu
  • centralizované plánování, utužení cenzury, likvidace skutečných i domělých odpůrců režimu (dílo Souostroví Gulag, Složenicin), zbrojení, zhoršení hospodářské situace
  • Brežněvova doktrína - doktrína omezené suverenity socialistických zemí
  • zájmy socialismu a vztahy mezi socialistickými státy mají absolutní prioritu - právo pro SSSR intervenovat do jakékoliv země Východního bloku, kde byl ohrožen socialismus
  • dokazovala oprávněnost zásahu vojsk Varšavské smlouvy do dění v ČSSR (v zájmu ochrany socialismu, neřešila rozpor s chartou OSN)

    Postoj USA ke komunismu

  • Joseph McCarthy - mccarthismus (silný antikomunismus)
  • senátor za stát Wisconsin od roku 1947, popularitu začal získávat až po roce 1950
  • prohlašoval, že má seznam členů komunistické strany, kteří se sdružují v jakési špionážní organizaci a všichni pochází z ministerstva zahraničí - seznam nikdy nezveřejnil
  • 4 roky obvinění rozšiřoval na kancelář prezidenta, armádu a nakonec obvinil i celou vládu, dokonce zpochybnil i určitá rozhodování prezidenta Eisenhowera
  • v roce 1954 Eisenhower požádal kongres, aby tuto situace prošetřil
  • nic nevyřešil, ale McCarthymu zakázali šířit tyto věci a dostal poslední výstrahu - McCarthy nikdy svá obvinění nedokázal
  • dopad na veřejnost: desítky lidí přišli o práci (např. Ch. Chaplin, J. Voskovec)

    Helsinská mírová konference

  • 1972 - 1975
  • Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě - KBSE
  • o svolání jakési konference usiloval SSSR již od 50. let, aby se na ní přesně určily hranice států po 2. světové válce
  • v listopadu 1972 byla stanovena témata konference
    1. otázky evropské bezpečnosti
    2. spolupráce v oblasti ekonomiky, vědy a životního prostředí
    3. spolupráce v oblasti humanitární a kulturní
    4. následné akce
  • samotné Helsinské konferenci 1975 předcházelo několik jednání na nejvyšší úrovni › hlavní představitelé dvou bloků – USA (Nixon) a SSSR (Brežněv)
  • SSSR a satelity kladly důraz hlavně na záruky nenarušitelnosti evropských hranic
  • západní země kladly důraz na dodržování lidských práv
  • Závěrečný pakt konference podepsalo 33 představitelů evropských států, USA a Kanady, včetně představitelů Východního bloku (L. Brežněv za SSSR, G. Husák za ČSSR) - byl podepsán 1.8. 1975 v Helsinkách
  • došlo k uvolnění napětí mezi Východem a Západem
  • na závěrečný pakt se odvolávala i Charta 77

    Perestrojka

  • v roce 1985 nastoupil do funkce tajemníka KSSS Michail Gorbačov
  • perestrojka (rus. glasnosť = přestavba) - označení pro soubor ekonomických a politických reforem v SSSR
  • odmítnutí Brežněvovi teze, že SSSR již vstoupil do etapy rozvinutého socialismu
  • omezen podíl státu na činnosti podniků (ve prospěch tržních mechanismů), omezena centralizace
  • dosazoval reformátory do nejvyšších funkcí, zrušení cenzury, zavedení většího množství kandidátů ve volbách do sovětů
  • ukončení války v Afghánistánu, řešení kambodžské otázky, řešení problematiky jaderných zbraní středního doletu v Evropě
  • přijetí několika jednostranných odzbrojovacích závazků, návrat ke kořenům, tedy k pravému leninismu
  • faktické zrušení Brežněvovy doktríny
  • kritika ze strany ortodoxních komunistů - pokus o puč v srpnu 1991
  • velký význam pro zahájení demokratické přeměny východní Evropy, ale v Rusku je dnes vnímán spíše jako rozvratitel SSSR

    Pražské jaro

  • 1953 volby – prezidentem Antonín Zápotocký, předseda vlády Viliam Široký, 1. tajemník Antonín Novotný
  • v roce 1953 umřel Stalin
  • u nás ještě dobíhaly politické procesy
  • 1956XX. sjezd – odsouzení kultu osobnosti
  • 1960 - přejmenování ČSR na ČSSR, nová ústava
  • v letech 1962-1967 nastala hospodářská reforma - ministr financí Ota Šik
  • zrušení plánování, uvolnění, hospodářství se řídilo trhem, důraz na kvalitu a prodejnost
  • v roce 1962 byl amnestován Husák, v roce 1963 plně politicky rehabilitován
  • 1967 – 4. sjezd spisovatelů (vadilo jim byrokratismus, censura, hospodářství) - Hrubín, Ludvík Vaculík, Milan Kundera, Ivan Klíma
  • reakce - zákaz lidových novin, persekuce spisovatelů
  • štěpení uvnitř komunistické strany – od konzervativců se začínali odštěpovat reformní komunisté
  • leden 1968 – z funkce 1. tajemníka UVKSČ bylů odvolán Antonín Novotný a byl nahrazen Alexandrem Dubčekem
  • vznik K231 (klub nespravedlivě odsouzených), obnoven byl Skaut, Junák
  • červen 1968 – Novotný byl nahrazen ve funkci presidenta Ludvíkem Svobodou, předsedou vlády byl Oldřich Černý, dále Gustav Husák, Ota Šik, Lubomír Štrougal, Čestmír Císař a Zdeněk Mlynář
  • v dubnu 1968 na zaseání UVKSČ byl přijat Akční program - přijal nějaké závěry, přinesl nějaké politické změny
  • od května 1968 projevy krise – spisovatelé (Ludvík Vaculík a spol.) vydávají prohlášení Dva tisíce slov – kritizovalo pomalost reforem, to vyvolalo obavy Kremlu
  • setkání představitelů komunistických stran v Drážďanech, pak ve Varšavě – Ultimativní Varšavský dopis – výzva k ukončení kontrarevoluce, reakce UVKSČ bylo odmítnutí
  • na další setkání v srpnu byli pozváni pouze konzervativní komunisté v Čierné nad Tisou, pak v Bratislavě – Zvací dopis – inicioval pozvání vojsk zemí Varšavské smlouvy do ČSSR
  • Zvací dopis podepsali Vasil Biľak, Alois Indra, Antonín Kapek, Drahomír Kolder, Oldřich Švestka
  • 21. srpna – vstup vojsk Varšavské smlouvy – Rusko, Maďarsko, Polsko, Bulharsko, Německo (Německo nakonec na naše území nevstoupilo)
  • 22.8. – mimořádný sjezd KS v ČKD, pak následovalo zatčení reformních komunistů a odvezeni do Moskvy (Dubček, Josef Smrkovský, Oldřich Černý, Kriegel – nepodepsal
  • Josef Pavel - reformní komunista, utekl do Itálie
  • za reformními komunisty přijel president gen. Svoboda – donutil Moskvu, aby je pustila (ale až po podepsání Moskevských protokolů – souhlas s obsazením vojsky Varšavské smlouvy) - jediný kdo nepodepsal byl Kriegel
  • v říjnu byla podepsána smlouva o dočasném pobytu vojsk na našem území (nakonec zde byla až do roku 1991)

    Proces dekolonizace

  • rozpad koloniálního systému, vznik samostatných států z bývalých kolonií
  • blok asijských, afrických a latinskoamerických zemí, většinou nových států vzniklých dekolonizací
  • Třetí svět (světový Jih) - odlišnost od Západu i Východu
  • dekolonizace - vymaňování kolonií z přímé politické závislosti na svých metropolích, zánik koloniálních říší po 2. světové válce
  • OSN dává právo na sebeurčení národů
  • příčiny - sílící národně osvobozenecké hnutí, právo na svobodu a nezávislost, vysoké finanční náklady na koloniální vojska

    1. fáze

  • 1945-1956
  • mladé státy na Blízkém Východě a v Asii
  • 1945 – Vietnam (FR), 1946 – Filipíny (Španělsko, USA), Jordánsko (VB), 1947 – Indie, Pákistán (VB),
  • 1948 – Srí Lanka (VB), Barma (FR), 1949 – Indonésie (NIZ), Kambodža (FR), 1951 – Libye (IT),
  • 1953 – Laos (FR)

    2. fáze

  • 1956 - 1965

    Afrika

  • panafrické hnutí pro společný postup a spolupráci, ghanský prezident Nkrumah
  • 1960 - „rok Afriky“ - nezávislost většiny afrických zemí
  • Jihoafrická unie - území získané Brity v búrské válce, britské dominium, rasová segregace
  • 40. léta oficiální politika Národní strany - apartheid (úplná segregace ras, barevné obyvatelstvo bezprávné, potlačena lidská práva)
  • 1960 masakr v Shapervillu - velké oběti, protesty mezinárodní veřejnosti
  • 1961 vyhlášena Jihoafrická republika bělošskou vládnoucí menšinou, vystoupení z Commonwealthu
  • 1976 na JAR uvaleny sankce OSN, tlak vnější izolace, 1985 zmírnění apartheidu
  • 1990 slib prezidenta Frederika De Klerka, že zruší apartheid
  • 1994 kompromisní dohody, prezidentem N. R. Mandela, apartheid zrušen formálně ústavou v roce 1996

    3. fáze

  • 1965
  • závěrečná fáze
  • Jemen, Rovníková Guinea, Bahamy, Papua-Nová Guinea, Marshallovy ostrovy, Mikronésie

    Charakteristické znaky bývalých kolonií

  • nerozvinutost, chudoba, potravinová krize, negramotnost
  • nezaměstnanost, nízká produktivita práce, omezené technické schopnosti
  • nutnost intenzifikace zemědělství, populační exploze, zadluženost
  • politické problémy – kmenové války, náboženské problémy, malá stabilita režimů

    Vietnam

  • 2.9.1945 na celém území Vietnamu vyhlášena Vietnamská demokratická republika (Ho Či Min)
  • 8.3.1949 na jihu vyhlášen loutkový stát Jižní Vietnam – císařství - vzájemné spory a napětí

    1.Indočínská válka

  • 1946-1954
  • Francouzská intervence proti národně osvobozeneckému hnutí
  • bombardování Haipfongu x útok Viet Minhu (komunistická Liga pro nezávislost Vietnamu, gen. Vo Nguyen Giap) na Hanoj
  • partyzánská (guerillová) válka podporovaná SSSR a ČLR
  • 1952 neúspěšná francouzská ofenziva na Červené řece a rozšíření bojů do Laosu a Kambodži
  • květen 1954 bitva u Dien Bien Phu - porážka francouzských jednotek
  • 1954 mezinárodní ženevská konference o Indočíně - účast 4 velmocí a ČLR, potvrzen konec francouzské přítomnosti v Indočíně
  • Vietnam rozdělen na 2 části podle 17. rovnoběžky -Severní Vietnam – VDR (komunistický režim, Ho Či Min, podpora SSSR)
  • Jižní Vietnam (katolický diktátorský nacionalistický režim - Ngho Dinh Ziem, opora USA)
  • nepřímo boje mezi 2 světovými velmocemi (SSSR X USA), dohody nerespektovány, znovu boje

    2.Indočínská válka

  • 1964-1975 - „Vietnamská válka“
  • občanská válka mezi Severním a Jižním Vietnamem
  • na jihu vznik Národní fronty osvobození Jižního Vietnamu
  • 1960 vyhlášen výjimečný stav
  • 1963 jihovietnamský prezident svržen a zabit - obava USA z komunizace Jižního Vietnamu
  • srpen 1964 začátek války
  • záminka - incident v Tonkinském zálivu (byl pravděpodobně vykonstruovaný Američany) - americké válečné lodě ostřelovány ze Severního Vietnamu
  • Americký Kongres zplnomocnil prezidenta Johnsona k zahájení válečné operace na jihu
  • vletech 1965 - 1969 bombardován i Severní Vietnam
  • růst počtu amerických vojáků ve Vietnamu (půl milionu), dále jednotky Jižního Vietnamu
  • oboustranná brutální válka, zákeřný boj vietnamských partyzánů v džungli, americké kobercové nálety, taktika spálené země
  • přes technickou převahu USA výrazně neuspěly, protestní akce Američanů proti účasti ve Vietnamu, první televizní válka (přímý přenos)
  • od konce 60. let hledání cest ústupu
  • 1968/9 stahování amerických vojsk (prezident Nixon), jednání o příměří
  • 27.1.1973 pařížské dohody - americká vojska stažena, severovietnamská na jihu zůstala
  • nicméně boje pokračovaly - vietnamizace války - občanská válka (1973-1975), porážka Jihu
  • 1976 sjednocení Vietnamu pod komunistickým vedením

    Izrael

  • za 2. světové války Židé často emigrovali do Palestiny
  • toto území bylo pod Britským mandátem, v roce 1948 mandát vypršel
  • už v roce 1947 valné shromáždění OSN rozhodlo o vzniku státu Izrael
  • 15. května 1948 vznikl Izrael, hned následující den byl Izrael napaden arabskou aliancí

    Palestinská válka

  • po počátečním neúspěchu se podařilo Izraelské armádě zvítězit
  • Izrael obhájil své území a získal také část Sinajského poloostrova
  • z území uteklo asi 800 000 arabů z území státu Izrael, nechtěli se integrovat, protože chtěli zpátky stát Palestinu
  • USA podporovaly Izrael, později se SSSR přeorientovala na arabské státy
  • v palestinské válce se podílelo na materiální a výcvikové pomoci i Československo

    Sinajská válka

  • Egypt s presidentem Násirem (Nasser) zablokoval Izraelský přístav Ejlát
  • Suezská krize
  • Násir podporoval rozvoj země (přehrada na Nilu, ocelárny)
  • vybíral peníze za Suezský průplav - Británie, Francie a USA vyhlásily blokádu Egypta, pak uzavřely dohodu s Izraelem
  • Izrael za podpory Británie a Francie obsadil Sinajský poloostrov, USA odmítly přímý boj a neangažovaly se v konfliktu, SSSR podporoval zbraněmi Egypt
  • USA a OSN vyzvaly k ukončení války, SSSR hrozil bombardováním Paříže a Londýna, pokud konflikt nepřestane
  • válka byla skončena, ale arabové Násira považují za hrdinu, suezský průplav zůstal pod vládou Egypta

    Šestidenní válka

  • květen 1967
  • Egypt (president Násir) zablokoval Arabský záliv Izraelským lodím
  • Izrael zaragoval preventivním leteckým útokem (90% všech arabských letadel bylo zničeno na zemi)
  • současně Izrael zahájil tankový útok na Sinajský poloostrov (gen. Moše Dajan) - dobyl Sinaj až po Suezský průplav
  • na Syrské frontě ovládli Golanské výšiny (strategická pozice pro dělostřelectvo)
  • Arabská aliance byla poražena během šesti dnů
  • Izrael získal Sinajský poloostrov a Golanské výšiny

    Jomkipurská válka

  • začala na nějvětší izraelský svátek Jom Kipur
  • v roce 1973 se stal v Egyptě presidentem Anvar Sadat
  • Egypt dobyl Sinaj, prolomil Izraelskou obranu (vodními děly vytvořili průlom v pískových valech), Syrské jednotky zaútočily na Golanských výšinách
  • Izrael po počátečním neúspěchu porazil Arabskou alianci - ta odpověděla Ropným šokem - zablokovala dodávky ropy, cena ropy prudce stoupla
  • Ženevská konference o Blízkém východě (USA, Egypt, SSSR, Jordánsko, Izrael) - jednala s arabskými státy o obnovení dodávek, v roce 1979 podepsal Izrael s arabskými státy Washingtonskou mírovou smlouvu - původní Egyptské území mělo být navráceno Izraeli, arabské státy na oplátku uznaly existenci Izraele (pak byl Anvar Sadat zabit extremisty za zrazení arabské věci)

    Irán

  • 1979 - Islámská revoluce v Iránu - svrhla starý režim, do čela Iránu se dostali islámští duchovní vůdci ajatoláhové - Chomejní - vyhlásil v témž roce islámskou republiku
  • islámský fundamentalismus - dodržování práva šaríja (prosazování mravních požadavků násilím), netolerance, tradiční hodnoty založené výhradně na Koránu a Islámu

    První Irácko-Iránská válka

  • náboženský konflikt mezi sunnity (Irák) a šiity (Irán), také válka o ropu (50% ropných zásob se nacházelo v Iránu)
  • Saddám Husejn (vládl od roku 1979 v Iráku) proti iránskému presidentovi Chomejnímu
  • válku rozpoutal Irák, který chtěl získat pohraniční území s ropou, také doufal v občanskou válku Iránu
  • válka skončila po osmi letech, protože obě dvě strany byly velmi vyčerpané, nikdo nic nevybojoval, nedošlo k žádnému míru, pouze příměří, obě dvě strany používaly agresivní zbraně (jedovaté plyny, miny - posílali děti na minová pole)

    Válka v Perském zálivu

  • 1990 - 1992 - spor o Kuvajt, který chtěl Irák připojit k sobě (Irák dlužil Kuvajtu peníze, ale nechtěl je splatit - raději chtěl anexi)
  • Rada bezpečnosti OSN vyzvala Irák, aby své jednotky stáhnul, USA (George Bush) daly Iráku ultimátum na stažení vojsk - hrozily vysláním ozbrojených sil
  • v lednu 1991 došlo k zahájení operace Pouštní bouře (gen. Normen Schwarzkopf), USA používaly střely Tomahawk na základny v Iráku, Irák měl rakety středního doletu
  • Irák se pokusil zaútočil na hlavní město Kuvajtu Kuvajt a zaútočil na ropná pole
  • USA zahájila operaci Pouštní meč - po 100 hodinách Irák souhlasil se zastavením palby
  • Irácká vojska před ukončením války zapálila ropná pole - nastala Nukleární zima
  • ČSFR poslala do Iráku protichemickou jednotku
  • v únoru 1991 bylo uzavřeno příměří
  • mír byl uzavřen v roce 1992
  • president Bush ukončil operaci předčasně - kdyby dobyl Bagdád, mohl by svrhnout Saddáma Husejna

    Východní blok v roce 1989

  • hospodářská deprese
  • politický vývoj v SSSR (Michail Gorbačov realizoval perestrojku)
  • Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (1975 v Heslinkách) - KBSE
  • narůstal tlak na dodržování politických práv v zemích východního bloku

    Rozpad SSSR

  • po smrti Brežněva v roce 1982 nastoupil na post předsedy Nejvyššího sovětu a generálního tajemníka komunistické strany Jurij Andropov (bývalý předseda KGB)

    Michail Gorbačov

  • reformní komunista, do čela SSSR nastoupil v roce 1985
  • zahájil program perestrojky (rus. přestavba)
  • docházelo k uvolňování závislosti sovětských satelitů na Moskvě
  • zlepšení vztahů mezi východem a západem
  • 1987 - SSSR vyhlásil zásadu, že se nebude vměšovat do vnitřních záležitostí států Varšavské smlouvy
  • censura se zmírnila, propouštění disidentů, kritika některých minulých kroků, zaveden parlament
  • zrušil vedoucí úlohu KS ve společnosti a zavedl v Sovětském vztahu presidentský systém - Gorbačov se stal prvním presidentem Ruska
  • dostal Nobelovu cenu za mír
  • 1991 proběhl v Rusku pokus o státní převrat - vicepresident Genadij Janajev, předseda KGB Boris Kručkov - zajali Gorbačova a věznili ho na Krymu
  • díky Borisovi Jelcinovi pak konservativní křídlo komunistické strany propustilo Gorbačova - státní převrat se příliš nepodařil
  • Boris Jelcin se stal druhým presidentem, byl to radikální reformátor a v roce 1991 zakázal Komunistickou stranu - on sám nebyl členem KS
  • následoval rozpad SSSR (Litva, Lotyšsko a Estonsko vystoupily z SSSR, pak se připojila i Ukrajina)
  • SNS - Společenství nezávislých států bývalého SSSR (kromě pobaltských republik) - existuje dodnes, hospodářské společenství

    Německo

  • 1961 postavena Berlínská zeď
  • po Walterovi Urlbrechtovi roku 1971 nastoupil na post generálního tajemníka SDP Erich Honecker
  • Helsinská konference - obě dvě Německa tam vystupovali se společným prohlášením, de facto jako společný stát
  • v roce 1982 se kancléřem SRN stal Helmut Kohl - chtěl spojit obě dvě Německa - vydal 10. bodů na přetváření Německo-německých vztahů - chtěl rozšířit hospodářskou spolupráci, pak konfederaci a federaci
  • Erich Honecker chtěl zachovat NDR, lidé pak začali hromadně utíkat na západ
  • demonstrace v Lipsku - za větší spolupráci NDR a SRN - plánovaný vojenský zásah proti demonstracím se neuskutečnil - SDP (Socialistiche deutsche parte) rozhodla o zbourání Berlínské zdi
  • 9.11.1982 pád Berlínské zdi, do vlády pronikly další strany (CDU), SDP se přejmenovala na PDS
  • spojení obou Němecek už nedokázala zabránit - proběhla měnová reforma a 1.10.1990 vznikla Německá federativní republika

    Rumunsko

  • 1947 - svržen král Michal I., byla vyhlášena Rumunská lidová republik
  • 1965 - generálním tajemníkem KS se stal Nicolai Ceausescu [nikolaj čaučesko]
  • tajnou policií v Rumunsko byla Securitate
  • Rumunsko nebylo tak orientováno na SSSR - měli ropu, rozvoj těžby a zpracování ropy, poté co ropa došla nastala bída (60 000 lidí zemřelo hlady)
  • nezúčastnili se okupace ČSR v roce 1968
  • 1989 - na Vánoce v Bukurešti propukla stávka, na stranu demonstrantů se přidala armáda
  • proti nim stáli Securitate, Nicolai Ceausescu se se svojí manželkou pokusil o útěk, ale byli zatčeni a vojenským soudem odsouzeni a zastřeleni (obviněni ze smrti 60 000 lidí hladem)
  • moc v Rumunsku převzala fronta Národní spásy
  • kromě Komunistické strany v Rumunsku nebyla žádná strana, po zakázání Komunistické strany nebyl kdo by vládnul
  • do ministerstev se dosazovali odborníci (nestraníci), ale značná část bývalých členů KS si udržela nějakou moc

    Polsko

  • udržela si zde silný vliv katolická církev
  • Karol Vojtyla (papežem Janem Pavlem II. od roku 1978) - pomohl vytvořit hnutí Solidarita
  • 1980 - vznik Solidarity, jeho hlavním představitelem byl Lech Walesa (Solidarita měla víc než 1000 000 členů) - byla to oposice, ale vojenský zásah už nepřipadal v úvahu
  • byl zinscenován vnitopolitický puč, který vedl Wojciech Jaruzelski
  • v prosinci 1981 byl v Polsku vyhlášen výjimečný stav, Solidarita byla zakázána a následující 3 roky probíhala v Polsku normalizace
  • Polsko se dostalo do ekonomické krize, začalo jednání s obnovenou Solidaritou, v následujících volbách v roce 1989 zvítězila Solidarita a Tadeus Mazowietsky se stal předsedou vlády, Lech Walesa byl v letech 1990 - 1995 byl polským presidentem

    Maďarsko

  • představitelem MKS byl Jánoš Kadar
  • byl sesazen v roce 1989 (hospodářský úpadek)
  • Maďarská komunistická strana se přejmenovala na Maďarskou socialistickou stranu
  • 1989 - v prvních svobodných volbách zvítězilo Maďarské demokratické fórum
  • Maďarská lidově-demokratická republika se přejmenovala na Maďarskou republiku
  • Rozcestník

    Novinky
    Guestbook
    Škola
    Pravidla společenského chování
    Jak se staví hrad

    Ostatní

    Rome Total War
    Střepy

    Uspořádání webu

    V levém sloupci najdete hlavní menu, v pravé části webu jsou pak odkazy, které se vztahují jen k dané stránce. Na hlavní stránku se dostanete kliknutím na logo v záhlaví.

    Počítadlo


    Škola

    Co zde najdete

    ZSV

    Psychologie
    Sociologie
    Ekonomie
    Politologie
    Právo
    Filosofie

    Religionistika

    Religionistika
    Dějiny křesťanství
    Biblistika Starého zákona
    Biblistika Nového zákona

    Latina

    "Non est, sed erit."

    Historie

    Pomocné vědy historické
    Dějiny Hradce Králové
    Pravěk
    Starověké říše východu
    Starověké Řecko
    Starověký Řím
    Čechy ve středověku
    Raný středověk
    Vrcholný středověk
    Čechy v novověku
    Raný novověk
    Čechy do 2.sv.v.
    Svět do 1.sv.v.
    První světová válka
    Druhá světová válka
    Čechy po 2.sv.v.
    Studená válka

    Kompletní zápisy

    ZSV
    Religionistika
    Dějiny lidstva

    Ke stažení

    ZSV v pdf
    Dějepis v pdf

    Externí odkazy

    Matematika Polopatě
    Dějepis.com